Železnice na
Jesenicku, Hanušovice - Glucholazy |
poslední aktualizace 8.1.2006 MC |
Kolorovaný pohled na Hanušovické nádraží z počátku 20.
století
|
Po otevření dráhy v roce 1890 jsou na trati provozovány
dva páry osobních pravidelných vlaků a jeden pár sezónních - výletních vlaků
přes Ramzovou. Další vlaky od Glucholaz končily v Dolní Lipové. Následující
desetiletí neznamenal pro trať žádný bouřlivý rozvoj, do roku 1903 stoupl
počet pravidelných osobních vlaků na tři páry. V roce 1912 je v osobní dopravě trať začleněna do tratě Nezamyslice - Olomouc - Šternberk - Šumperk - Hanušovice - Glucholazy - Krnov a v jízdním řádu kkStB vedena jako trať číslo 131. Na naší trati přes Ramzovou zůstávají čtyři páry osobních vlaků a jeden výletní-sezónní. Zajímavosti, určitě náročnou pro tehdejší parní lokomotivy v horském terénu je, že jeden pár vlaků je trasován Nezamyslice - Glucholazy (184 km), 2x Olomouc - Krnov a jeden pár vlaků Olomouc - Glucholazy. Další sezónní vlak jezdil v létě z Ramzové do Krnova. Všechno to byly osobní vlaky s vozy 1, 2 i 3 třídy. V rámci těchto spojů byly přepravovány i přímé vozy, jejich poměrné rozšíření svědčí o využívání vlakového spojení lázeňskými hosty. Přímé vozy byly opět všech tříd a byly vedeny v trasách Vídeň - Krnov přes Glucholazy, Vídeň - Glucholazy a Brno - Krnov přes Glucholazy. V Glucholazech byly přípoje na rychlíky a osobní vlaky směr Breslau (Wroclaw). Podle časové polohy spojů vozy nejspíše po dojezdu do cílové stanice byly odstaveny (domazány, doplněn plyn - pro osvětlení) a druhý den se vracely zpět. I tak denní běh 385 kilometrů je na tehdejší techniku slušný výkon. O nákladní dopravě v tomto období jsou zcela minimální informace. Podle kusých informací jezdily na přelomu století na trati dva páry nákladních vlaků, které byly z dnešního pohledu kategorie Mn - protože manipulovaly ve všech nákladištích. |
Ukázka z jízdního řádu vydávaného známým nakladatelstvím
Vilímek (není to tedy oficiální jízdní řád kkStB)
|
Osobní vlak kkStB na zastávce Ramzová počátkem 20. století
|
Osobní vlak ČSD (váha 120 tun) s lokomotivou řady 434.0
na zastávce Nové Losiny v třicátých letech 20. století
|
Vznik samostatného československého státu a ČSD
nepřinesl v osobní dopravě zásadní změny. Trať má v úředním jízdním řádu
ČSD číslo 176 v trase Olomouc - Hlucholazy - Krnov. V úseku Hanušovice -
Glucholazy zůstávají v jízdním řádu 1921 čtyři páry osobních vlaků, mizí
výletní sezónní vlaky a přímé vozy pro pohodlnou cestu lázeňských hostů.
Změna sídelního města z Vídně na Prahu přinesl nově dva páry osobních vlaků
Praha Denisovo nádraží - Opava 1219/1230 a 1231/1220 s jízdní dobou 12 hod
30 min. Naopak v úseku Dolní Lipová - Glucholazy došlo k poklesu počtu spojů
z osmi párů na pět párů vlaků, i zde se projevila změna politických poměrů.
V dalších létech se opět v jízdním řádu objevují výletní - sezónní vlaky
pro turisty i rychlíky. První rychlíkový pár na trati přes Ramzovou vypravily
ČSD v roce 1925, od roku 1927 se jednalo již o dva páry.V 30. letech 20.století
dochází i k postupnému nasazování motorových vozů na trať přes Ramzovou,
nejprve na rychlíky a.později i osobní vlaky. Rok 1938, odtržení Sudet, kdy celá trať připadla do oblasti Sudet, dochází k opuštění rychlíků trasy přes Ramzovské sedlo, osobních vlaků bylo provozováno pět párů pravidelných vlaků v roce 1943, jeden pár spěšných vlaků a jeden sezónní vlak. |
CiVT 136 086 DR v Hanušovicích, původně M120.422 ČSD
|
Konec II. světové války přinesl opět změnu dopravních proudů. V jízdním řádu ČSD 1947 najdeme trať Hanušovice - Glucholazy jako součást traťového úseku Olomouc - Hanušovice - Krnov. Po odstranění problémů s peáží přes polské území, kde obnovení provozu bránily obstrukce z polské strany začaly jezdit opět vlaky přes Glucholazy do Krnova. Na trati přes Ramzovou je v roce 1947 vedeno 6 párů osobních vlaků, z toho 3 páry jsou vedeny až do Krnova. 2 páry byly vedeny do Jeseníku a jeden přímý do Zlatých Hor. Na trati přes Ramzovou jsou vedeny i dva páry rychlíků v parní trakci. Rychlík 267/268 Brno - Jeseník a rychlík 215/216 Praha Denisovo nádraží - Jeseník - Opava - Bohumín. Mimo tyto dva páry rychlíků byl ještě zaveden ranní rychlík 273 z Jeseníku do Olomouce s odjezdem z Jeseníku v 5:00, tento rychlík byl motorový a v této době veden motorovým vozem řady M 273.0 z výtopny Olomouc. Motorový vůz najížděl do Jeseníku na pozdním osobním vlaku 1052 z Šumperku do Jeseníku s odjezdem ze Šumperka v 22:52. |
|
Tabulka 7 z Dodatku k Návěstním a Dopravním předpisům
s uvedením největší délky vlaků z roku 1955
|
464.201 na osobním vlaku 1002 Olomouc - Hanušovice -
Krnov na Ramzové v roce 1972
|
V roce 1968 je trať Hanušovice - Glucholazy opět součástí
traťového úseku Olomouc - Hanušovice - Krnov a je vedena v jízdním řádu
ČSD pod číslem 29. Opět je vedeno přes Ramzovou 6 párů osobních vlaků, z
toho 4 páry jsou vedeny motorovými vozy, ale v rámci degradace dálkové dopravy
není přes Ramzovou veden ani jeden rychlík nebo spěšný vlak. Pouze v úseku
Jeseník - Glucholazy - Bohumín byl veden motorový spěšný vlak 479 do nového
krajského centra Ostravy. V roce 1973 stále je ještě veden osobní vlak 3602/3605 Olomouc - Hanušovice - Krnov v parní trakci, ale je to již labutí píseň parní trakce. Nákladní vozba je také již převáděna do motorové trakce, zejména úsek přes Ramzovou, kde možnost lesních požárů tuto změnu urychlila. V nákladní dopravě jsou mimo manipulační vlaky vedeny přes Ramzovou dva páry pravidelných Pn vlaků s normou zatížení 600 tun se zavěšeným postrkem Hanušovice - Ramzová, z opačného směru Lipová Lázně - Ramzová, případně i Mikulovice - Ramzová. Úplné zkoušky brzdy se vykonávaly cestou na "kopec" v Ostružné při jízdě směrem na Mikulovice a z opačného směru v Horní Lipové. |
Ze sešitového jízdního řádu 1973 vlak Pn 64946, postrk
odvěšován na Ramzové
|
V roce 1984 je v jízdním řádu ČSD trať vedena pod číslem 290. Na trati
přes Ramzovou je zavedeno 11 párů osobních vlaků, s určitými omezeními jízdy
u některých z nich. V rámci dálkové dopravy přibývá spěšný vlak Brno - Jeseník,
v sobotu a v neděli s trochu posunutou časovou polohou a již s tradičním
názvem "Praděd" pod číslem 1130/1131. Jezdí již i rychlík Praha
- Jeseník, který je veden do Hanušovc z Prahy jako rychlík 951/750. Z Prahy
je trasován přes Ústí nad Orlicí a zpět přes Hradec Králové. V úseku z Hanušovic
do Jeseníku je veden jako osobní vlak 3663/3664. Vlak je řazen následovně
2xBa, ABa, BDa. V roce 1987 je "pražský" rychlík již veden oběma směry přes Hradec Králové pod číslem 750/751. Spěšný vlak z Brna Praděd má stále se zvyšující zátěž a je řazen 3xBa,ABa, BDa a v zimě jsou pro lyžaře přidávány ještě další dvě druhé třídy Ba. Tato délka vlaku již překračuje délky nástupišť v některých stanicích. Rodina rychlých vlaků do hor se rozrůstá o spěšný vlak Olomouc - Jeseník vedený motorovým vozem M 286.1 + Bix. |
Osobní vlak Olomouc - Hanušovice - Krnov s T 478.1041
vjíždí v roce 1986 do Branné
|
V jízdním řádu ČD 2006 je přes Ramzovou provozováno 6 párů osobních vlaků, 3 páry spěšných vlaků a 3 páry rychlíků, s určitými omezeními jízdy v některých dnech. Je tedy vidět, že automobilové doprava snižuje poptávku po místních spojích a je dáván větší prostor nabídce dálkových spojů. |
Dnešní podoba rychlíku Brno - Jeseník Praděd při vjezdu
do stanice Lipová Lázně
|
Vzhledem k horskému charakteru trati překonávající Ramzovské sedlo bývá
zima častým svědkem souboje vlaků s přívaly sněhu., které občas způsobují
dopravní problémy. K největším dopravním komplikacím došlo v roce 1926,
kdy již 26. listopadu napadlo takové množství sněhu, že pražský rychlík,
který měl přijet do Horní Lipové ve 14 hodin nepřijel přes hodinové čekání.
Telefonickým dotazem zjistil výpravčí v Horní Lipové, že rychlík odjel za
hustého sněžení z Ostružné včas. Po delší době byl vlak nalezen, místo uváznutí
vlaku bylo v zářezu pod Ramzovou, kde byla souprava rychlíku postupně celá
zaváta sněhem. Mimo lokomotivy nebylo téměř možné vlak najít. Na rychlíkových
vozech ležela v zářezu více než metrová vrstva sněhu. Vykopávání vlaku ze
sněhu zabralo celých 36 hodin. Cestujícím z vlaku, kteří zůstali uvězněni
v této spoustě sněhu byl dopravovány teplé nápoje, jídlo a pokrývky. Tolik tedy dobové informace o asi největším uváznutí v sněhových závějích pod Ramzovou. |
Zimní sněhová nadílka dává zabrat lidem i technice
|
Pro zvládání sněhové nadílky byly v minulosti používány sněhové pluhy i sněhové frézy. Přímo na naší trati byl pluh typu Riga se čtyřmi křídly a dvěma radlicemi deponován ve stanici Hanušovice, v Šumperku byla rovněž sněhová fréze Hentschel a další dva pluhy typu Königsberg oboustrané byly v Krnově. Dnes se využívají malé motorové sněhové frázy. |
Podklady: |