Železnice na Jesenicku, Hanušovice - Glucholazy
O vzniku trati

poslední aktualizace 16.3.2005
Nádraží Hanušovice v roce 1908
Horské masivy Jeseníků (tehdy většinou zvané Altvatergebirge)na moravsko-slezském pomezí tvořily od nepaměti velkou dopravní překážku pro napojení Jesenického a Javornického výběžku rakouského Slezska na již provozované železniční trasy monarchie. A tak byl poměrně chudý a částečně se vylidňující kraj ještě počátkem 80.let 19. století bez spolehlivého dopravního spojení, které by přinášelo jistotu vývozu výrobků průmyslu a zemědělství a zajišťovalo tak hospodářský rozvoj.
Podnikatelské kruhy, zejména majitelé železáren v Sobotíně - bratří Kleinové se snažili od poloviny 19. století prosadit výstavbu železničního spojení ze Zábřehu na Moravě přes Jeseník do Německa, jako součásti spojení Vídeň - Berlín. Teprve 6.12.1869 dosáhli alespoň částečného úspěchu v udělení koncese na místní dráhu do Sobotína. 11.9.1871 byla vydána další koncese, tentokrát pro dráhu Šternberk - Šumperk - Králíky - státní hranice do Německa pro společnost Moravská pohraniční dráha, která ji uvedla slavnostně do provozu 15.10.1973. Z opačné strany Jeseníků, od Krnova si razila cestu dráha MSCB (Moravsko-slezská centrální dráha) se svou tratí Krnov - Jindřichov ve Slezsku - Glucholazy (tehdy v Německu - Ziegenhals). Jesenický a Javornický region však stále odděloval, zejména v krutém zimním, období Jesenický masív. A tak plynula další, pro hospodářský život obou regionů nepříznivá, léta a dopravu zajišťovaly stále pomalé a zejména v zimním období nespolehlivé koňské povozy.
Železniční stanice Branná (Kolštejn) na přelomu 19. a 20. století
Zastávka Ramzová počátkem 20.století, ještě jako dvoukolejná.
Železniční mapa z roku 1900
Změnu tohoto stavu nepřinesly ani studie dopravního spojení Zábřeh - Jeseník - Nisa zadané zemským sněmem v roce 1864. Objevovaly se různé návrhy na trasování dráhy přes Jeseníky, včetně smělého návrhu na tunel pod Červenohorským sedlem. Z finančních důvodů byly tyto návrhy pro místní dráhu neuskutečnutelné. Rakouská společnost místních drah (ÖLEG ustanovená dne 8.5.1880 v Praze pánem ze Schwindů a podnikateli Schön a Wessely) získává v roce 1880 předběžnou koncesi na stavbu dráhy z Hanušovic přes Jeseník do Glucholaz, včetně závazků na výstavbu odboček k hranici s Pruskem. Trvalo dalších dlouhých pět let než společnost shromáždila potřebných 22% předpokládaných finančních nákladů - zde největší část poskytl stát a jednotlivé země - Slezská a Moravská (hranice mezi Moravou a Slezskem prochází přes Ramzovou). A konečně 5.3.1885 je udělena koncese na výstavbu železničního spojení Hanušovice - Jeseník - státní hranice směr Glucholazy, s napojením na KPEV (Pruské dráhy) a MSCB na tomto nádraží. Koncese rovněž obsahovala závazek postavit z této kmenové trati odbočky. Z Dolní Lipové do Bernartice, státní hranice a z Písečné do Velkých Kunětic na státní hranici.
Výstavba hlavního úseku z Hanušovic do Glucholaz byla zahájena v roce 1886. Kilometrování stavby trati je provedeno od Hanušovic. Na rakouském území byla stavba zadána firmě Haudek a Zelenka z Chocně. Dne 3.11.1886 byly zahájeny výkopové práce v úseku Lipová Lázně - Mikulovice státní hranice a již 26.2.1888 byl na tomto úseku zahájen provoz, když úsek státní hranice (km 52,5) Glucholazy od délce 4,5 km byl zprovozněn již v roce 1887 a pronajat ÖLEG na 99 let. Druhý úsek z Hanušovic do Lipové Lázní přes Ramzovské sedlo byl dokončen 1.10.1888 a tím zahájen provoz v celém úseku Hanušovice - Glucholazy. Za dvě zimy a jedno léto byla dokončena stavba v nepříznivých klimatických podmínkách Jeseníků i když bez větších umělých staveb. Provoz byl zahájen v režii Rakouské společnosti místních drah (ÖLEG). Společnosti se však již nepodařilo splnit všechny závazky koncese - výstavbu doboček k pruským hranicím. Za necelých sedm let provozu, 1. ledna 1895 dochází k zestátnění železnic a naše trať přechází pod ředitelství státních drah (kkStB) v Olomouci. A teprve státní dráhy dokončují závazky z původní koncese a zahajují stavbu odbočné trati do Bernartic a dále do Pruska (závazek ze státní smlouvy mezi Rakouskem a Pruskem z roku 1885). Tato odbočka je uvedena do provozu v létě roku 1896. Výstavba odbočky přinesla rozšíření stanice Dolní Lipová, včetně výstavby malé tříkolejné rotundy, v roce 1910 byla rozšířena přistavěním dalších dvou krytých stanovišť a rovněž v tomto roce byla provedena úprava zhlaví směrem na Bernartice, jako součást později nerealizovaného rozšíření jednotlivých stanic směrem na Bernartice. Ale to si již bliží I. světová válka a na jejím konci i soumrak monarchie.
Staniční budova v Lipové Lázních v roce 1912, dole výkres budovy ze strany nástupiště
Pohled přes Dolní Lipovou, v pozadí uprostřed snímku nádraží s výtopnou a stavědlem (rok 1910)
Jak je vidět z historických fotografií a pohlednic - pro orientaci v historickém místopise zdejšího kraje je nezbytné se seznámit s historickými německými i českým názvy jednotlivých míst na trati, protože běh dějin zde z pohledu názvu měst a obcí nenechal kámen na kameni:
Názvy jednotlivých železničních stanic, zastávek a nákladišť
Km Druh Existence Současný český název Historický název český Historický název německý
0,000 žst ano Hanušovice Hanušovice Hannsdorf
3,191 zastávka od r. 1930? Potůčník Potůčník Lauterbach
6,277 žst ano Jindřichov na Moravě Jindřichov na Moravě Heinrichsthal
8,799 zastávka ano Nové Losiny Losín Nový Neu Ullersdorf
10,200 nákladiště 1895 - 1935 Františkov Františkov Franzensthal
12,445 žst ano Branná Kolštejn, Goldštejn Goldstein
13,071 nákladiště 1899 - 1937 - nákladiště knížete Lichnovského Fürst Lichtenstein Schleppbahnanlage
15,345 vlečka 1890 - 1949 - Večeřa - Langer - lom, vápenka Steinbruch
18,094 žst ano Ostružná Ostružná Spornhau
20,139 zastávka ano Ramzová Ramzová Ramsau
24,486 vlečka od cca 1950 Slezský kámen, a.s. Severomoravský prům. kamene -
26,519 žst ano Horní Lipová Horní Lipová Ober Lindewiese
31,082 žst ano Lipová Lázně Dolní Lipová Nieder Lindewiese
33,325 zastávka ano Lipová Lázně zastávka    
35,320 vlečka ano Rudné doly ? Rudolf Jung továrna na stroje -
35,746 žst ano Jeseník Frývaldov Freiwaldau - Gräfenberg
39,130 zastávka ano Česká Ves Česká Ves Böhmisch Dorf
40,325 zastávka ano Česká Ves bazén    
40,471 vlečka ano řetězárna Železářský průmysl, akc.spol. -
43,655 žst ano Písečná Sandhýbl Sandhübel
45,024 zastávka ano Hradec u Jeseníku Hradec Gröditz
48,947 žst ano Mikulovice Mikulovice Nikladorf
50,600? zastávka do roku 1955? - Bukovec Buchberg
51,500     státní hranice Polska státní hranice Německa  
52,574 vlečka do r.1945 - nákladiště Franz Ladegleis Franz
53,800 vlečka ano - ?? Industriegleis Tilgner
57,150 žst ano Glucholazy Hlucholazy Ziegenhals
 
Výkres staniční budovy v Jeseníku před přestavbou v roce 1910