Osoblaha

100 let železnice
z Třemešné do Osoblahy 1898 - 1998,

aneb poslední úzkorozchodná trať provozovaná Českými drahami

poslední aktualizace 7.10.1998

10. a 11. října 1998 proběhly na trati Třemešná - Osoblaha oslavy 100 let od zahájení provozu,
součástí oslav byly zvláštní jízdy s parní lokomotivou U47.001 provozovanou společností JHMD. S lokomotivou byly do Třemešné přepraveny čtyři historické úzkorozchodné vozy.

Ve Slezsku na severní hranici České republiky, kde přechází svahy Jeseníků do polské nížiny, je nevelký jazykovitý výběžek. Státoprávně byl tento kraj v minulosti součástí Slezska, které patřilo od 14. století Českému státu, roku 1742 odstoupila Marie Terezie po prohrané první slezské válce větší část Slezska pruskému králi Bedřichu II. Od té doby platí s drobnými místními odchylkami, s výjimkou druhé světové války, dnešní průběh státní hranice.
Společnost Moravsko-slezské centrální dráhy se sídlem, ve Vídni vybudovala v letech 1870 až 1872 hlavní trať Olomouc-Bruntál - Krnov - Glubčice s odbočkami Krnov - Opava a Krnov - Ziegenhals (dnešní Glucholazy), která dopravně přiblížila Osoblažsko. Rakousko - uherská monarchie měla zájem na podpoře výstavby místních drah. Impulsem k výstavbě této trati byl zákon číslo 141/96 ř.z. "O drahách nižšiho řádu které mají být roku 1896 zabezpečeny" vydaný 21. července 1896 v Ischlu, který zmocňoval vládu vystavět na vlastní náklad 22 místních drah. Politická pochůzka na stavbu nové místní dráhy proběhla ve dnech 11.až 15.10. 1897 s kladným výsledkem, takže na jaře následujícího roku mohlo být

Železniční mapa z roku 1900
(37 kB)

Mapa z roku 1935 s německými názvy míst
(124 kB)

započato se stavbou. Přitom byla zastávka MSZB v Třemešné rozšířena na stanici, rozšířena byla jak výpravní budova, tak i kolejiště. O úspornosti budování úzkorozchodných drah svědčí doba výstavby - necelý rok. Provoz na nově vybudované dráze byl c.k. státními drahami zahájen 14.12.1898. Úzkorozchodná dráha Třemešná ve Slezsku - Osoblaha vychází z přednádražního prostoru stanice Třemešná ve Slezsku (Třemešná, Röwersdorf). Prochází stejnojmennou obcí, kde ocelovým mostem o třech polích přechází silnici Krnov - Jindřichov a říčku Mušli a dále stoupáním 26 promile překonává krátce za druhým kilometrem nejvyšší bod trati v nadmořské výšce 385 metrů. V následujícím úseku se nachází oblouk o poloměru pouze 75 m, kde je traťová rychlost snížená na 20 km/hod. Za Liptáni (Liebenthal) sleduje trať severovýchodní směr, před zastávkou Dívčí Hrad (Maidelberg) se obrací na jihovýchod a zvolna klesá do polské nížiny. Tímto směrem směřuje dále přes Horní Povelice (O.-Paulowitz) a Amalín (Amalienfdorf) do Slezských Rudoltic (Roßwald), kde se trasa opět stáčí k severu a postupně mění směr spolu s potokem Lužná. Za zastávkou Koberno (Kawarn) vjíždí dráha do romantického lesnatého úseku říčky Osoblahy a kolem zříceniny hradu Fulštejna směřuje do Bohušova (Fulštejn, Füllstein) a dále ke svému cíli na okraji městečka Osoblahy (Hotzenplotz). V dvacátýchých letech byla zřízena zastávka, nejdříve km 15,1 posléze Dubský mlýn a nakonec Ostrá Hora, mezi Kobernem a Bohušovem, zrušena byla začátkem sedmdesátých let. Již podle jízdního řádu 1968/69 zastavoval na této zastávce v obou směrech pouze jeden spoj. U jednotlivých míst jsem v závorce uváděl české (pokud se liší od dnes používaných) i německé názvy z třicátých let vzhledem k původní dvojjazyčnosti území Osoblažska.

Kolejiště stanice Třemešná v roce 1898

Stanice Osoblaha v roce 1945

Zvláštnosti této trati je velký počet oblouků o malých poloměrech, Na celém dvacetikilometrovém úseku je jich 102. Dvě třetiny jsou o poloměru 100 až 150 m, ale jak bylo již uvedeno na širé trati je dokonce provozován oblouk o poloměru 75 m. Stavební délka trati činí 20,218 km.
Původní svršek byl soustavy XXX na dřevěných pražcích, který byl postupně nahrazován silnějším tvarem kolejnic XXIV, Xa a XI. Výhybky byly dosazovány o úhlu odbočení 7 stupňů, s kloubovými jazyky. Kolejové rozvětvení bylo kromě Třemešné ve Slezsku a Osoblahy ještě v Liptáni, Rudolticích, Horních Povelicích a Bohušově. Vždy se jedná o jedinou manipulační kolej oboustranně zaústěnou do traťové koleje. V současné době je trať v celé délce po obnově svršku provedené na konci osmdesátých let a nečekají ji tedy potíže dráhy Jindřichův Hradec - Nová Bystřice.
Pro provoz na nové místní dráze zakoupily Rakouské státní dráhy ( kkStB) tři parní lokomotivy řady U.

Parní lokomotivy, které byly provozně nasazeny na trať Třemešná - Osoblaha
Pův. označ.	ČSD	1938 - 1945	Třemešná - Osoblaha	Výrobce
U14 kkStB	U37.004	99.7843 DR	1898 - 1938, 1944 Steyertalbahn	Krauss Linz 3816/1898
U15 kkStB	U37.010	375.103 - MAV (1939)	1898 - 1918, 1928 zpět k ČSD - Antalovce, 1939 MAV	Krauss Linz 3817/1898
U16 kkStB	U37.011	-	1898 - 1918, 1959 zpět k ČSD - Ružomberok	Krauss Linz 3818/1898
U12 kkStB	U37.002	99.7841 DR	1933 - 1938, 1938 Ružomberok	Krauss Linz 3814/1898
U13 kkStB	U37.003	99.7842 DR	1918 - 1961 zrušena	Krauss Linz 3815/1898
U32 kkStB	U38.001	99.7816 DR	1945 - 1958 zrušena	Krauss Linz 5048/1903
399 kkHB	U47.003	-	1950 - 1959 zrušena	Hohenz.A.G. 2793/1911

Vozový park dodaný místní dráze Třemešná ve Slezsku - Osoblaha v počátcích provozu, lze stejně jako lokomotivní brát jako jeden celek s vozovým parkem místní dráhy Ondrášov - Dvorce na Moravě (Barn Andersdorf - Hof in Mahren). V době otevření obou tratí to byly jediné úzkorozchodné dráhy 760 mm s veřejnou dopravou, které vlastnily a provozovaly c.k. státní dráhy.

Motorové vozy na trati Třemešná - Osoblaha
ČSD	1938 - 1945	Třemešná - Osoblaha	Výrobce
M11.001	CiVT 136.001 DR	1928 - 1945 shořel při osvobození	Kopřivnice 1928
M11.002	CiVT 136.002 DR	1928 - 1945 zničen v Třemešné	Kopřivnice 1928
M11.005	CiVt 136.003 DR	1938 - 1945 zničen v Třemešné	Kopřivnice 1929
M11.007	-	1948 - 1949 zrušen	Kopřivnice 1930
M11.008	-	1946 - 1949 zrušen	Kopřivnice 1932
M21.006	-	1948 - 1961 - Liptovský Hrádok, 1959 záměna čísla s M21.006	Kopřivnice 63725/1947
M21.007	-	1948 - 1961 - Liptovský Hrádok, 1959 záměna čísla s M21.007	Kopřivnice 63726/1947

Motorizaci úzkorozchodných drah uzavřely dodávky lokomotiv TU47.0, dnes nejstarších motorových lokomotiv v Česku. V roce 1958 byly z ČKD dodány do Osoblahy TU47.013, 014, 016 a 017.

Trať 29g jízdního řádu 1968 /69

Trať 296 jízdního řádu ČD 1998 / 99

Literatura :
Třemešná ve Slezsku - Osoblaha, 1898 - 1988, kolektiv autorů, ČSD Střední dráha 1988
Přehledné dějiny Československých železnic 1824 - 1948, Miloslav Štěpán, Dopravní nakladatelství 1958
Auf schmaler Spur durch die ČSSR, Modelleisenbahner 11/85
Atlas lokomotiv - Úzkorozchodné lokomotivy a lokomotivy soukromých drah, Ing. Jindřich Bek, NADAS 1982


Lokomotiva 705.913 (TU 47.013 - výr.číslo ČKD 4093/1958) při objíždění soupravy v Osoblaze	Vyhýbka s kloubovými jazyky z roku 1947 v Bohušově.