Nový typ výsypného vozu nakreslila a první dva prototypy v roce 1967 vyrobila Vagónka Tatra Česká Lípa. Ke konstrukci byly využity téměř dvacetileté zkušenosti ČSD z provozu vozů řad Sa typ 26 a Sav typ 28. Konstrukce vozů Sa typ 26, prvního československého poválečného výsypného vozu vycházela z německého vozu na přepravu štěrku, který postavila v roce 1938 vagonka Talbot, po roce 1945 zůstalo několik těchto vozů na území Československa. Mimo jiné tento typ vozu 26 dal populární označení podvozkům 26-2. Podvozek typ 26, dvounápravový, který se pak až po verzi 26-2.8 vyráběl dalších 35 let.
Konstrukce nového výsypného vozu odpovídala požadavkům ČSD, typové řadě samovýsypných vagónů odsouhlasené 2. sekcí SDK a 3. sekcí SSK RVHP, jakož i požadavkům OSŽD (prostorová a pevnostní příprava pro zabudování automatického spřáhla).

Vagónka Tatra v České Lípě vyrobila dva prototypy. První vyrobený prototyp s typovým číslem 295 a s evidenčním číslem vozu 20 54 696 1002-1 měl podle svých předchůdců, vozů Sa typ 26 a Sav typ 28, zúžené představky spodku vozu. Pod vozem byly dosazeny podvozky 1-133-2.1 (nové podvozky československé konstrukce s dlouhými závěsy). U tohoto prototypu byla použita tlaková brzdu pro režim „s“.
Druhý vyrobený prototyp s typovým číslem 295.1 a s evidenčním číslem vozu 20 54 696 1003-9 měl spodek vozu v provedení s rovnými podélníky (odpovídá následně vyráběnému sériovému provedení vozu). Pod vozem byly dosazeny podvozky typu 1-133-2.2. U tohoto prototypu byla použita brzda v režimu „ss“, tedy s možností jízdy loženého vozu rychlostí 120 km/h. Na vůz byly dosazeny nárazníky s koncovou silou 59 Mp (590 kN) z dovozu NSR (dnes SRN), československý průmysl vyráběl nárazníky pouze s koncovou silou 350 kN.

Oba dva prototypy byly označeny řadou Sa. Rozběhly se prototypové zkoušky od zkoušek tlakové brzdy 26.7.1967 v České Lípě až po například zkoušku těsnosti bočních klapek 27.7.1969 na PKVP Ústí nad Labem a 23.7.1969 v Komořanech. Závěrečná zpráva ke zkouškám č. 4-8/69 konstatovala, že vůz při zkouškách požadavkům vyhověl a je vhodný pro sériovou výrobu. Sériová výroba vozu byla předána do Vagónky Poprad.
Na základě závěrů prototypových zkoušek se do sériové výroby v Popradu dostal vůz typového čísla 295.2 v tomto provedení:
- kostra spodku shodná s prototypem 295.1
- podvozky typu 26-2.8 pro režim „s“
- nárazníky 35 Mp (dnes označovány 350 kN)
- technické podmínky typu 295.2 byly vydány Vagónkou Poprad pod číslem TP 4-005/69
Výroba série pro ČSD proběhla v roce 1970 ve Vagónce Poprad, kdy bylo vyrobeno 1650 vozů.

Uads/Sasz, typ 295.4

Pro potřeby přepravy sypkých materiálů vyžadujících ochranu před povětrnostními vlivy, před vlhkem jako je například mletý vápenec, vápno, surový cukr, mletý kaolín a neagresivní chemikálie byl ve Vagónce Poprad vyrobeny v roce 1970 tři prototypy vozu odvozeného od typu 295.2 . Dva prototypy s typovým číslem 295.3 měli otevírací střechu řešenou obdobně jak tehdy vyráběné vozy řady Utz, tj. dvě poloviny střechy přesuvné přes sebe v podélném směru a jeden prototyp typového čísla 295.4 s inventárním číslem 20 54 931 0003-0 měl střechu s odklopnými násypnými otvory. Toto provedení střechy bylo shodné s následnou sérií vozů. Střecha byla vybavena čtyřmi nakládacími otvory o rozměru 500x1800 mm,, které uzavíraly odklopné poklopy s labyrintovým těsněním. S prototypy byly opět prováděný zkoušky a měření  pro ověření jejich vlastností: vážení vozu, průjezd obrysnicí, stacionární zkouška brzdy, nakládací zkouška dopravníkovým pásem šířky 650 mm a zkouška proti vnikání vodní vlhkosti do vnitřního prostoru vozu.
Prototyp byl schválen do výroby s technickými podmínkami TP 4-020/70. Výroba proběhla v letech 1970-71, celkem bylo vyrobeno ve Vagónce Poprad pro ČSD 400 vozů.
Vozy byly dodávány jako řada Uads/Sasz a k tomu odpovídající interval 9310, po roce 1981 byly nelogicky přeznačeny na řadu Faccs/Sasz a interval 6994. Vozy jsou dodnes využívány zejména k přepravě mletého vápence a vápna.
Shodné vozy byly dodány některým podnikům. Například 15.12.1971 byly zařazeno do provozu 26 vozů Fads/Sasz, zařaditelem byl podnik Nová Huť Klementa Gottwalda, Ostrava Kunčice s domovskou stanicí Ostrava Bártovice. Vozy dostaly čísla 21 54 067 8007-6 až 8018-3 a 20 54 067 8019-2 až 8038-2. Další vozy byly pro stejný podnik zařazeny u ČSD 3.9.1979 a to pod čísly 20 54 067 8046-5 až 8062-2. Po roce 1984 byly vozy přeznačeny do intervalu 699 3. Například vůz 21 54 067 8 007-6 dostal číslo 84 54 699 3 002-6.

Faccs, typ 9-409.0 pro Maďarsko

V roce 1981 bylo vyrobena série 50 vozů zakázkového čísla 02-415, které byly přes Strojexport dodány do Rakouska pro ÖBB, jednalo se pravděpodobně o vozy typového čísla 9-411.0. Vozy byly dodány s brzdou Oerlikon O-GP, upraveno bylo vysypávání, přibyla klapka na usměrňování toku šterku mezi koleje. Vozy byly dodávány s čísly pro traťové hospodářství 920 5xx. Dnes jsou vozy v Rakousku po rekonstrukci na podvozky Y25 zařazeny jako Schotterwagen pro potřeby traťového hospodářství do intervalu 80 81 9720 5xx-x.
V roce 1982 byla dodána z Vagónky Studénka další série 30 vozů Faccs typu 9-415.0 do Řecka. Na těchto vozech byly již uplatněny podvozky Y25Cs. Vozy měly dosazenu tlakovou brzdu Knorr.

V roce 1982 byly dodány podniku Vítkovice - koncernový podnik vozy Faccs/Sasz, které odpovídají typu 9-407.0, ale mají střechu jako typ 295.4. Zda se jedná o výše zmiňovaný typ 9-408.0 se zatím nepodařilo ověřit. Tyto vozy byly zařazeny u ČSD pro národní podnik Vítkovice - koncernový podnik závod 3, Ostrava 6, například 17.5.1982 byly zařazeny u ČSD vozy 84 54 699 9 983-1, 985-6 a 989-8, jako řada Faccs/Sasz s přepravovaným zbožím - sypké hmoty a domovskou stanicí Ostrava Poruba.

Pro tehdejší ÖBB byla počátkem 90. let minulého století vyrobena  pod zakázkovým číslem  02-561 v Moravskoslezské vagónce Studénka , a.s. série vozů typového označení 9-424.0 pro zaštěrkování tratí a přepravu sypkých materiálů. Vozy byly dodány takto: v roce 1991 50 vozů, v roce 1992 10 vozů. Dodávky pokračovaly zakázkou 02-578 v roce 1992 dodávkou 26 vozů a v roce 1993 dalších 14 vozů. Jedná se o další vývojový stupeň původního typu 295.2. Spodek vozu byl překonstruován podle směrnic UIC, na vůz dosazena 16“ brzda Oerlikon, podvozky Y25Lsd1 typ 9-833.0 a provedena úprava skříně v místech kde docházelo k ulpívání přepravovaného materíálu ve skříni. Upraveny a zesíleny byly rovněž výsypné klapky. Vozy jsou používány u ÖBB k údržbě tratí nemají písmenné označení, pouze nápis Schotterwagen a jsou zařazeny v intervalech 80 81 9720 7xx- x.
Dvě skříně z této série, které zůstaly v Moravskoslezské vagónce (pravděpodobně po pevnostních zkouškách), byly  v roce 1994 doplněny v OOS, s.r.o. na kompletní vozy pro firmu Krayzel, s.r.o. Na vozy byly dosazeny podvozky Y25Rs-1, typ 9-807.1, 16“ brzda DAKO. Vozy byly schváleny do provozu jako odvozený typ 9-424.2. Dnes vozy existují u ČDC s evidenčními čísly 31 54 6990 998-2 a 999-0.

V roce 2010 byla v OOS, s.r.o. Ostrava provedena úprava klapek na 4 vozech Faccs. Byla zvýšena spodní hrana klapek na 690 mm, odstraněny klapky k vysypávání materiálu mezi kolejnice a výsypky byly zúženy na 1290 mm. Vozům byl vzhledem k dosazení odpružených kluznic přiřazen typ 9-407.1, označeny byly řadou Faccs—x a zůstala jim původní evidenční čísla 81 54 6998 268-1, 751-6, 986-9 a 6997 242-6.