První pokusy o strojně chlazené železniční vozy se objevily již okolo roku 1912 a pak v 30. letech minulého století, například v Belgii vozy systému Altek, většího rozmachu pak strojně chlazené vozy doznaly koncem 40. let minulého století, zejména v zámoří. Například u společnosti Fruit Growers Express ve Spojených státech amerických bylo v roce 1950 již v provozu 164 strojně chlazených vozů s chladícími systémy Frigidaire, Thermo King a dalšími.
K jedněm z prvních zemí v Evropě, které po konci světové války chtěly využívat strojně chlazených železničních nákladních vozů patří Československo. V objednávce Ministerstva dopravy z 15.1.1949 (velká hromadná objednávka osobních i nákladních vozů pro ČSD) se původně nacházelo 15 chladicích vozů pro ČSD, ještě bez generátorových vozů, protože v té době zřejmě ještě nebyl jasný úmysl stavět vozy jako strojně chlazené. Později ministerstvo zvažovalo dodání 3-4 generátorových vozů, ale nakonec ministerstvo objednávku chladicích vozů stornovalo. Dne 16.6.1949 podaly Československé chladírny a mrazírny, Praha II, Jungmanova 7 poptávku na 25 chladicích vozů a další 3 generátorové vozy určené pro jejich zásobování energií jejichž konstrukce bude odvozena od vozů Ds.

Výkresová dokumentace k výrobě vozů byla zpracována pod "hlavičkou" EVIKA - národní podnik, ústřední konstrukce vagónů. Typový výkres vozu dostal v nové poválečné číselné řadě výkresů číslo 37, které bylo použito k označení nejen typu vozu, ale typu podvozků (viz niže). Ke definitvnímu schválení vozů došlo schvalovacím výnosem 857.8/13-50-573 ze 7. června 1950. "
A hned začátkem roku 1951 se vozy La dostaly do výroby ve Vagonce Tatra-Smíchov, n. p., Praha. Vozy výrobních čísel 142941 až 964 byly vyráběny v průběhu února až dubna 1951, předány byly asi společně koncem dubna. I první vůz 516200 má na skříni předepsáno datum vážení na 24.4.1951. Vozy byly vyráběny jako řada La s evidenčními čísly vozů:
La 516200 až 516215 s domovskou stanici Litoměřice dolní nádraží, udržovací dílny Nymburk
La 516216 až 516223 s domovskou stanicí Prešov, udržovací dílny Trnava
Původní odhadovaná cena 1 mil. Kč za každý z 24 vozů La byla překročena, skutečná účtovaná cena byla 1,1 mil. za jeden vůz bez všeobecné daně. Zajímavá poznámka je v jednom spisu , že rozpracování prvních 5 vozů La bylo na zakázce č. 10428 a že výdaje z této vnitřní zakázky ve výši 50000 Kč jdou na rozpracování vozu pro SSSR, pravděpodobně souběh výroby jednoho vozu pro SSSR. Toto podoporuje i údaj z výkresu nápisů na voze - kde je uveden počet vozů s domovskou stanicí Litoměřice 16-17 i původní potávka mrazíren a schválení konstrukce vozu zní na 25 vozů.
Krátce po uvedení všech 24 vozů do provozu, již v červnu 1951, byly všechny vozy přistaveny zpět k výrobci a byly doplňovány na spodku vozu skříně pro další dvě sady baterií. Asi jedna poměrně malá bateriová sada nestačila pro startování motorgenerátoru. Při této příležitosti došlo k doplnění písmena "z" do řadového označení vozu, které se tím změnilo na Laz (z - u krytých (zavřených) vozů skříň bez větracích otvorů) a doplnění ložné váhy v režimu "S".
Jak bylo zvykem vozy s domovskou stanici v Litoměřicích měly popisy vozu česky, včetně reklamního firemního nápisu, vozy s domovskou stanici v Prešově měly i reklamní nápis slovensky - Československé mraziarne, národný podnik. Podle dodatku k zařaditelské smlouvě již v roce 1952 mění všechny vozy včetně slovenských domovskou stanici na Praha Vršovice.
V roce 1953 v rámci reorganizace mrazírenského průmyslu vzniká mimo jiné podnik Orgapol, n.p., který se zabývá sběrem a zpracováním zvířecích žláz pro potřeby farmaceutického průmyslu. K tomuto podniku jsou převedeny chladící vozy Laz. Pravděpodobně ne všechny, vozy 516200 až 207 byly asi k roku 1955 převedeny k národnímu podniku Československý masný průmysl.
Vozy u Orgapolu mají doplněn nový název firmy na bočnici skříně vozu - Orgapol, národní podnik, Praha7, Ústřední jatky, z reklamního názvu mizí text - "národní podnik". První přistavení vozů do dílen znamená konec reklamnímu nápisu "s medvědem" a vozy jsou již jen se standardními nápisy dle předpisů ČSD.
K využití těchto vozů dává pouze kusou informaci tisková zpráva o vyslání skupiny 30 vozů Laz, které byly dne 25. července 1956 vypraveny do přístavu Hamburk pro uruguayjské hovězí maso. Všechny vozy jsou v té době prosté reklamních nápisů a všechny, kde lze rozeznat popis, mají firemní nápis Orgapol, n.p. Podnik Orgapol zaniká v roce 1958 a všechny vozy Laz pravděpodobně končí u Československého průmyslu masného a v roce 1966 dostávají nová 12 - místná čísla UIC: 516200 dostává číslo 21 54 087 8002-5 a poslední vůz 223 dostává číslo 8028-0. V roce 1966 již chyběl vůz Laz 516212, který byl zcela zničen při srážce vlaků Sn 4110 a Pn 5357 v železniční stanici Štrba dne 10.8.1961.
Ve roce 1966 dostává Československý průmysl masný 40 nových strojně chlazených vozů Laz 520, objednaných z NDR, ale to je již jiná historie.

Technický popis chladícího vozu:
Vůz La/Laz, typ 37 je zhotoven kombinací svařované a nýtované technologie. Spodek vozu je svařovaný z lisovaných a válcovaných profilů. Lisované čelníky jsou však ke spodku vozu přinýtovány. Hlavní nosníky (podélníky) jsou vyrobeny z profilu U-200, podélné a šikmé vzpěry představku tvoří úhelníky rozměrů 60 x 60 x 8 a příčníky jsou z U-140. Hlavní příčník vozu je svařovaný z pásnic.
Nárazníky jsou trubkové, délky 650 mm a s talíři průměru 370 mm. Tahadlo je neprûběžné a je zakotveno za čelníkem. Zpruha nárazníku je na 160 kN, zpruha tažného háku je na 25 t.
Podvozky vozu, typ středoevropský nákladní 37-2, mají rozvor 2000 mm. Průměr obručového dvojkolí je 940 mm, čepy náprav mají rozměry 125 x 230 – 1970 mm. Válečková ložiska jsou vzoru 45 V. Vypružení podvozku je proti klasickým podvozkům typu 26-2 změkčeno kombinací listových pružnic a vinutých zpruh. Listové pružnice jsou šestilistové, průřez listu je 120 x 16 mm, délka hlavního listu pružnice je 1200 mm. Vinuté zpruhy mají tři závity, průměr zpruhy je 104 mm, průměr drátu zpruhy je 26 mm. Rám podvozku je svařován z lisovaných postranic, příčníku a čelníků. Střední příčník je rovněž svařovaný, šikmé vzpěry a čelníky rámu podvozku jsou z válcovaných profilů.
Ve spodku vozu je umístěna tlakovzdušná brzda s 14" brzdovým válcem, s rovaděčem Božic CD1, s ručním přestavovačem N-0 a se samočinným stavěčem odlehlosti zdrží Stopex. Ruční brzda se svislým vřetenem je umístěna na čele vozu na straně plošiny, rukovět záchranné brzdy je v kabině průvodce. Průběžné parní potrubí je nerozvětvené. Má na obou koncích dvojité uzavírací šoupátko pro připojení k dvoudílné pryžové spojce.
Kostry bočnic a čelnic jsou svařovány z lisovaných profilů. Jsou ke spodku přinýtovány. Kostra střechy je svařována také z profilů a je přinýtována ke skříni vozu. Vnější obložení skříně tvoří hladký ocelový plech tlouštky 2 mm. Vnitřní obložení skříně je vyrobeno ze smrkových palubek tlustých 15 mm. Toto bednění je pokryto ještě zinkovým plechem tlouštky 1,2 mm. Ložný prostor je oddělen od strojního zařízení tepelně izolovanou stěnou tlouštky 200 mm. Za strojním oddílem je v představku ještě kabina pro doprovázející personál. Světlá délka této kabiny je 894 mm.

Část strojní
Dieselelektrický agregát je umístěn na společném rámu s generátorem, který je odpružen pryžovými prvky proti přenosu chvění a rázů. Výkon generátoru je 25 kW; chladicí agregát se skládá ze dvou dvouválcových kompresorů s celkovým výkonem 16 000 kcal/hod, které pracují v paralelním zapojení. Chladivo je methylchlorid (CHC1). Elektromotor pohánějící oba kompresory má výkon 9,2 kW. Chladicí zařízení pracuje na principu přímého odpařování chladiva. Pára chladiva se komprimuje v kompresorech, ze kterých se vede do lamelového srážníku. Tam kondenzuje vlivem chladného vzduchu. Chladicí vzduch se vhání do skříně srážníku dvěma elektrickými ventilátory podstropním vzdušným kanálem. Výparník je umístěn za izolovanou příčkou mezi strojním oddílem a ložným prostorem. Ve výparníku se kapalné chladivo po redukci tlaku odpařuje, při čemž odebírá teplo svému okolí. Výparník má ve spodní části regulovatelný sací otvor, kterým se řídí množství cirkulujícího vzduchu. Chladicí zařízení se ovládá termostatem ve všech třech případech napájení poháněcích strojů elektrickou energií. U těchto čtyřnápravových vozů může být elektromotor individuálního chladicího agregátu napájen třemi různými způsoby:
1. Vlastním dieselelektrickým agregátem.
2. Z pojízdné dieselelektrické centrály - strojního vozu, která je společná pro 8-10 chlazených vozů.
3. Ze stacionární rozvodné sítě železniční stanice.
Dálkový teploměr pro měření teploty v chladícím prostoru je přístupný ze strojní kabiny, spínače a kontrolní přístroje elektrické části vozu jsou umístěny na přepážce mezi kabinou a strojním oddílem.

Dvounápravový strojní vůz je určen pro napájení soupravy 8 -10 čtyřnápravových strojně chlazených vozů ČSD řady Laz elektrickým proudem. Vůz neměl speciální řadu vozů, ale pouze nápis Generátorový vůz/Generátorový vozeň.

Konstrukční provedení vozu (část vozová)
Spodek je svařovaný z válcovaných profilů, a to: hlavní podélné nosníky (podélníky). . U 240 x 85 x 9,5 mm, čelníky L 130 x 130 x 12 a U 120 x 55 x 7 mm, příčníky, podélné a šikmé vzpěry L 60 x 60 x 8 mm. Čelníky jsou ke spodku vozu přinýtovány, krakorce a rozsochy jsou lisované (krakorce z plechu tlustého 6 mm, rozsochy z plechu 10 mm tlustého).
Nárazníky vozu jsou trubkové, délky 650 mm a s talíři o průměru 370 mm. Tažné zařízení vozu je průběžné.
Dvojkolí je obručové o průměru 1000 mm, čepy mají rozměry 125 x 230 – 1970 mm. Válečková ložiska jsou vzoru 45 V.
Pružnice jsou na straně strojního oddílu šestilistové, na opačné straně čtyřlistové. Průřez listu je 120 x 16 mm, délka hlavního listu pružnice je 1200 mm. Pružnice jsou zavěšeny jednoduchými závěskami.
Tlakovzdušná brzda s 10" brzdovým válcem má rozváděč "Božic C", stavěč odlehlosti zdrží "Stopex". Ruční brzda s vodorovným vřetenem ve spodku vozu je na plošině a záchranná brzda s rukovětí je v oddílu pro průvodce.
Kostra skříně je svařovaná, k spodku vozu je přinýtovaná; rovněž kostra střechy je přinýtována ke kostře skříně. Obložení stěn je z vodorovně kladených smrkových palubek tlouštky 28 mm. Obložení střechy je také ze smrkových palubek, avšak jejich tloušťka je pouze 20 mm. Dřevěná podlaha je 50 mm tlustá. Stěny v oddílu pro průvodce jsou kromě toho ještě kryty dřevovláknitými deskami tlouštky 4 mm. Na straně oddílu pro průvodce je plošina s oplechovaným zábradlím, s madly na rohových sloupech skříně a rovněž na vlastním zábradlí. Na tuto plošinu se vstupuje dvojitými stupačkami z obou stran vozu. Na opačné čelní stěně je nad nárazníky malá plošina s pevným železným žebříkem. Tento žebřík slouží pro přístup k zásuvce elektrického vedení, je to shodné řešení jak u vozů Laz. V tomto čele vozu je odnímatelná část umožňující demontáž dieselagregátu z vozu ven. Proto i čelní sloupky jsou blíže k rohovým slopupkům než u vozů Ds.
Z čelní plošiny, která je 750 mm široká, se vstupuje do kabiny průvodce. Tyto vstupní dveře se otvírají do oddílu a mají zamřížované pevné okno. Oddil pro průvodce Vpravo od vstupních dveří je skříň na šaty. Z druhé strány je na tuto skříň připevněn sklopný stûl. Mezi skříní a příčkou strojního oddílu je pohovka. Vlevo od vstupních dveří je před pevným oknem pracovní stůl, pod ním je skříňka pro uložení náhradních součástek. Nad stolem je umístěna skříňka pro nářadí. Vpravo od pracovního stolu je na stěně, která odděluje kabinu od umývárny, umístěna záklopka záchranné brzdy. Na straně pohovky je v boční stěně polospouštěcí okno. Mezi strojním oddílem a kabinou průvodce je na straně pracovního stolu v uzavřené části umývárna s částečně spouštěcím oknem. Šířka umývárny je 950 mm, výška 1450 mm. Je tam umístěno umyvadlo, záchodová mísa a nástěnná lampa. Také v kabině je na každé straně jedna stropní lampa.

Strojní oddil
Světlá délka strojního oddílu je 6238 mm. V ose strojovny je uložen dieselelektrický agregát s rozvodovou deskou. Vodou chlazený osmiválcový naftový motor má výkon 160 k při 1000 ot/min, Vzduch do chladiče motoru se nasává oboustranně mřížkami v bočnicích. Tyto mřížky jsou do stěn zabudovány bezprostředně vedle rohových sloupů. Teplý vzduch se vyfukuje vývodem v podlaze. S motorem je přímo spojen třífázový generátor na výrobu elektrického proudu 380/220 V. Budič má 3 kW s napětím 110 V. Celý agregát spolu s rozvodnou deskou je uložen na společném rámu. Jestliže se vůz při opravě demontuje, vysouvá se celé strojní zařízení odnímatelnou částí v čelní stěně vozu. Chladič je umístěn za čelní stěnou strojovny. Pod střechou strojního oddílu je upevněna nádrž pro pohonnou látku s obsahem asi 2200 1. Vodojem s obsahem příbližně 260 1 je umístěn v umývárně. Osvětlení vozu je pro všechny oddíly jednotné 220 V, kromě toho je zde bateriové osvětlení na napětí 24 V. Toto osvětlení je však pouze nouzové a používá se ho jen tehdy, je-li centrála mimo provoz. V příčce mezi strojním oddílem a oddílem pro průvodce je pevné okno, kterým lze pozorovat přístrojovou desku.

Hlavní technické parametry vozu:

Nátěry a nápisy
Vnější nátěr vozu je bílý, střecha vozu je šedá. Nápisy jsou podle platných předpisû ČSD. Spodek jako u všech ostatních vozů je natřen černým nátěrem.
Na posuvných dveřích strojního oddílu je reklamní nápis shodného provedení jak u vozu Laz. Stejně jak u chladících vozů Laz má Generátorový vůz 516224 s domovskou stanicí Prešov nápisy provedeny ve slovenském jazyce, stejně tak reklamní nápis.