Šestinápravové vozy Sammp

Šestinápravové vozy Sammp (Px a Pxx)

poslední aktualizace 27.3.2004

Vůz ČD 82 54 4821 862-8 v Bohumíně 03/2004 (foto Ing.V.Hranoš)

Vozy původní řady Px byly konstrukčně připravovány hned po skončení 2. světové války. Jejich konstrukce vychází z řady Pao, typ 41. Rozměry vozu zůstávají shodné pouze vzhledem k vyšší únosnosti vozu dochází k zesílení kostry spodku - například výška vnějších podélníků je zvýšena o 60 mm na 680 mm. Vozy byly určeny pro přepravu těžkých strojních zařízení, ocelových polotovarů a vojenské pásové techniky - tanků, které koncem války již začaly svou vahou překračovat možnosti 4n vozů. Pro akceschopnost při vykládce tanků v "polních" podmínkách byla od roku 1957 stavěna verze označena řadou Pxx, typ 42.2, která má ve střední části spodku vozu ukotvené hřebenové zvedáky opřené o trámec. Tyto zvedáky umožňují vyvázání podvozku v polních podmínkách a po jeho odsunutí, spuštění jednoho čela vozu na koleje k vytvoření improvizované rampy a umožnění vykládky celého vlaku tanků.

Výroba vozů řady Px - typu 42 byla zahájena asi v roce 1950 ve Vagónce Česká Lípa, od roku 1952 pokračovala ve Vagónce Studénka, od roku 1953 byl vyráběn typ 42.1, ale všechny vozy bývalé řady Px jsou dodnes chybně označovány jako typ 42 (typ 42.1 byl schválen dne 1.4.1953). V roce 1954 je výroba ve Studénce ukončena a navazuje pak výroba od roku 1957 v nové vagónce v Popradu, kde byly vyrobeny i vozy řady Pxx, typu 42.2. Dnes můžeme poslední zbytky obou řad vidět jako řadu Sammp

Typový výkres vozu Px typ 42.1

Typový výkres vozu Px typ 42

Vyrobené vozy Px byly zařazeny pod interval číselný 3-59xxx a 3-60xxx. Vozy Pxx pod číselný interval 3-61xxx. V roce 1968 od účinnosti vyhlášky UIC 438 byly přeznačeny na mezinárodní řadu Salp, vozy Px zařazeny do intervalu 482 5 až 482 7 a vozy Pxx do intervalu 482 4. V roce 1982 došlo k další změně řady na Sammp a změně číselného intervalu u původních vozů Px na 4821 000 až 4821 881. Vozy byly provozovány v režimu 31 - s valivými ložisky, později měněn na 82 a v režimu 37 - s kluznými ložisky. Většina vozů bývalé řady Px měla ložiska kluzná. Vozy bývalé řady Pxx byly v roce 1982 přečíslovány do intervalu 4822 000 až 4822 234. Začátkem 90. let minulého století začal jejich stav rychle klesat. V roce 1997 nástupnické ČD evidovaly 76 vozů z toho bylo 56 vozů 4821. Samozřejmě další, menší část vozů byla používána u nehodových vlaků, případně asi 30 vozů bylo v 80. letech zařazeno pod ČSD jako "P" vozy - tedy soukromé. Začátkem roku 2004 je posledních pět evidovaných vozů.

Vůz Px 3-59608 z katalogu Vagónek Tatra s kluzným ložisky

Technický popis vozu:
Spodek vozu:
Šestinápravový plošinový vůz Px/Pxx jak již bylo uvedeno konstrukčně vychází z typu 41 - Pao. Spodek vozu je ocelový svařenec zhotovený s ocelových profilů a plechů. Hlavním nosným prvkem jsou dva vnější podélníky uložené 2866 mm od sebe, výšky 680 mm, svařené ze stojiny síly 14 mm a horní a dolní pásnice 220x30 mm. Čelníky jsou zhotoveny z plechu síly 12 mm. Dále je v podélné ose kostra spodku zesílena dvěmi vnitřními podélníky z válcovaných profilů U200x75 mm. Hlavní příčníky vozu jsou svařence z plechu síly 12 a 10 mm. Podvozky jsou uloženy v kulovou tornu a podepřeny dvěma neodpruženými kluznicemi. Podlaha ze smrkových desek síly 70 mm je na spodku připevněna krajními úhelníky.
Podvozky:
Podvozky třínápravové typu 42-3 o rozvoru 2x1,5 metru jsou uloženy v kulové torně. U zbytku vozů byla v 80. letech minulého století provedena rekonstrukce na samomazné vložky toren Railco. Rám podvozku je svařovaný z dvou postranic, hlavního příčníku, dvou čelníků a výztuh. Použitá dvojkolí jsou typu N49Vn s průměrem čepu 125 mm nebo N 49S (pro kluzná ložiska) s čepem průměru 120 mm. Ložiskové skříně typu 45V pro valivá ložiska a typu 45 pro kluzná ložiska. Všechna dvojkolí jsou vedena rozsochami s příčnou vůlí 2x1,5 mm. Prostřední dvojkolí má zúžené okolky o 15 mm. Ve vypružení podvozku jsou použity sedmilistové pružnice 120x16x1200 mm. Ploché závěsky pružnic jsou spojeny rovnoramennými vahadly. Vahadla mezi vnitřním krajním a středním dvojkolím jsou pevně fixována ve vodorovné poloze. Tím vznikne čtyřbodové uložení podvozku.
Určitá část podvozků byla dodána s tříbodovým uložením. Toto uložení je kombinováno s dosazením pružnic s progresivní charakteristikou pro změkčení vypružení vozu při nižším zatížení či prázdném voze. Progresivní pružnice jsou složeny ze svazku 6 pružnicových listů 120x13x1200, spodní svazek tvoří dva listy o rozměrech 120x20 délky 1020 a 900 mm. Oba svazky jsou staženy objímkou. Tříbodového uložení je dosaženou tak, že proti standardnímu řešení je jedna strana podvozku provahadlovaná celá - tedy jeden bod a druhá je shodná s prvním provedením podvozku. Viz schématický náčrt níže a fotografie podvozku. Výhodou tříbodového uložení je neměnný nápravový tlak při nerovnostech tratě, vše závisí samozřejmě ještě na tuhosti vlastních pružnic, provahadlování a mazání kulové torny

Podvozek vozu 80 54 420 0610-4, který byl používán u nehodového vlaku

Typový výkres podvozku 42-3

Řešení podvozku 42-3 se třemi opěrnými body (bez jednoho provahadlování)

Použití progresivní pružnice (s lomenou charakteristikou) u vozu Pxx

Podvozek vozu Pxx nezjištěného původního čísla s progresivními pružnicemi (později SV 93884, foto Ing.V.Hranoš)

Táhlové a narážecí ústrojí:
Táhlové ústrojí vozu je neprůběžné s táhlovou pásovou pružinou 300 kN, nárazníky jsou trubkové, nyní většinou 350 kN.
Brzda:
Vozy byly vybaveny tlakovou brzdou Božič s rozvaděčem D14 a válcem 14". Stavěč zdrží Stopex byl v průběhu oprav nahrazován stavěčem SZ10. Ruční brzda je vřetenová ovládaná kolem z obou stran vozu.
Další výbava vozu:
První vozy byly vybaveny krátkými klanicemi délky 465 mm v počtu 8 kusů. Později (prvděpodobně od typu 42.1) jsou již z výroby na vozy dosazovány klanice délky 1800 mm v počtu 8 kusů se spojovacími řetězy.
Další zvláštní vybavení se týká pouze vozu původní řady Pxx. Tyto vozy byly vybaveny zařízením pro vyvázání podvozku a následné jednostranné spuštění spodku vozu na "zem". Zařízení si můžeme prohlédnout na přiložených snímcích. Je složeno se dvou hřebenových zvedáků s vyvedenými hřídelemi přes podélník vozu a trámcem na opření zvedáků o svršek.
Zařízení fungovalo následovně - tank stojící na voze popojel k opačné straně vozu než je ta, kde měl být vyvázán podvozek. Tím došlo k odlehčení vozu, hřebenovími zvedáky byla odlehčená strana vozu přizvednuta. Po rozpojení brzdy a nicohlavu byl vytlačen podvozek. Následovala operace postupného spuštění vozu na straně vyvázaného podvozku na připravenou pražcovou rovnaninu. Přes takto spuštěný vůz mohl být pak složen celý vlak tanků. Jak taková "rampa" vypadala si můžeme prohlédnout na "trvalé" rampě vyrobené z Pxx vozu na níže přiložené fotografii.

Vývod hřídele zvedáků uprostřed vozu

Pohled pod sukně vozu Pxx - dva hřebenové zvedáky a trámec, zajištěné řetězy

Rampa z vozu Pxx (zde trvalé řešení Bohumín - Vrbice, foto Ing.V.Hranoš)

Základní technické údaje vozu:

délka vozu přes nárazníky	15200 mm	tlaková brzda	Božič D 14
vzdálenost otočných čepů	9400 mm	podvozky	42-3
váha prázdného vozu	27 400 kg	ruční brzda	vřetenová ovládaná kolem
ložná váha	81 t	podlaha	desky síly 70 mm
max rychlost ložený/prázdný	80/80 km/h	klanice	8 ks z profilu U70x80
ložná délka	14000 mm	tažné ústrojí	neprůběžné
ložná šířka	3100 mm	narážedla	trubkové nárazníky 350 kN
ložná plocha	43,4 m³	minim. poloměr oblouku	150 m