|
|
|||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||
|
Vozy pro přepravu volně ložených práškových hmot
|
|
poslední aktualizace 31.8.2003
|
|
Předchůdci vozů Raj - Uacs |
| Speciální železniční nákladní vozy pro přepravu volně ložených práškových hmot se objevují na kolejích ČSD po druhé světové válce v zájmu urychlení přepravy velkého objemu těchto hmot zejména cementu. Budování mohutných staveb socializmu na počátku 50. let přinesl vývoj vozů pro mechanizovanou nakládku a vykládku volně ložených práškových hmot, tedy bez nutností použít přepravní obal. Společným znakem vozů pro uvedené období je vývoj zařízení pro přepravu volně ložených práškových hmot, které bylo dosazováno na vozy již využíváné v provozu nebo vozy nově vyráběné, jednalo se tedy pouze o doplnění stávajících konstrukcí vozů. Již tyto dodávané vozy byly převážně zařazené jako soukromé tedy doplněné za číslem značkou "S" v kolečku pro vnitrostátní provoz nebo "P" v rámečku pro mezinárodní provoz. | |
 |
|
|
Souprava vozů Paoj (fotografie z katalogu Vagónek Tatra)
|
|
| Tehdy nejčastější přepravovaná prášková
hmota - volně ložený cement se doposud přepravoval ve vozech Z, Ztr jen
s vloženými záhražkami v dveřních otvorech. Tento způsob přepravy, včetně
nutnost ruční práce, znečištění širokého okolí rozptýleným prachem, nebyl
pro zvyšující se objemy přepravy použitelný. Mimo cement se postupně objevuje
potřeba hromadných přeprav jemně mletého vápence, popílku a mleté strusky. Vozy Zzv - systém ing. Kočandrle První použitelné zařízení pro mechanizovanou vykládku s čeřícím zařízením navrhl počátkem 50. let minulého století ing. Kočandrle. Zařízení prošlo postupným vývojem, ale u všech sérií se jedná o dřevěné vyplechované nádoby na dřevěných rámech se čtyřdílným dnem, ve kterém jsou uloženy čtyři otevřené podélné dnové žlaby, skloněné k jeho středu. Z horní strany jsou opatřeny textilními vložkami pro čeření loženého cementu. Výroba zařízení a jeho vestavba proběhla v létech 1951 - 1953. Uprostřed vozu jsou dvě výpustná čeřidla s příčným žlabem, po kterém je cement vysypáván na vybranou stranu vozu. Celé zařízení bylo instalováno do starších krytých vozů řady Z, které byly pak přeznačeny na Zzv. Zařízení bylo vyráběno ve třech sériích v podniku Pozemní stavby-stavomontáže v Hradci Královém. Celé zařízení mělo poměrně malý objem - ložná hmotnost vozu byla asi 17 tun. |
 |
 |
|
Vůz Zzv 1.28565
|
Schéma zařízení
|
| Jako vhodný základ pro vývoj dalších vozů pro přepravu volně
ložených práškových hmot byl vybrán vůz Pao 10.vozové skupiny. Tedy čtyřnápravový
vůz s poměrně velkou ložnou hmotností, která se samozřejmě instalaci tlakových
nádob poněkud snížila na 35 tun. Vůz Paoj se čtyřmi nádobami "Milevsko" Koncem padesátých let vstupuje do vývoje zařízení pro přepravu volně ložených práškových hmot podnik z Milevska později známý pod názvem ZVVZ Milevsko. Zařízení pro přepravu volně ložených hmot sestávající se ze čtyřech tlakových nádob namontovaných na podlahu vozů Pao vyráběl Závod první pětiletky, n.p.Milevsko pod názvem "Železniční přepravník VLH-Pao-425". Zařízení se sestává ze čtyřech tlakových nádob přišroubovaných na příčné ocelové nosníky, které jsou přivařeny na kostru vozu Pao, ostatní zařízení je přišroubováno na dřevěnou podlahu. Tlakové nádoby jsou opatřeny zařízením pro pneumatické vyprazdňování, s rozvodem tlakového vzduchu, uzavíracími kohouty a ventily, dopravními koleny vyústěnými z každé nádoby na obě strany vozu a víky vzduchotěsně uzavírajícími tlakové nádoby. Každou tlakovou nádobu je možno vypradňovat samostatně nebo všechny čtyři nádoby najednou. Do tlakových nádob nesmí vniknout vodní vlhkost - nakládku je nutno provádět v prostorách chráněných před deštěm. Váha vozu se zařízením dosáhla 29 000 kg. |
 |
 |
|
Vůz Paoj 3.42751 "Milevsko"
|
Typový náčrt vozu Paoj "Milevsko"
|
| Vůz Paoj s jednou nádobou "POSISTA" Zařízení bylo rovněž montováno na vůz Pao 10. vozové skupiny. U tohoto řešení se tlaková nádoba nestává součásti vozu je pouze na voze naložena. Na vozech rovněž zůstávají základní údaje řady Pao, doplněné o údaje nádoby i když řada vozu je přeznačena na Paoj. Výrobcem tlakové nádoby s příslušenstvím byly Závody S.M.Kirova n.p. Levice a bylo původně dodáváno pro podnik POSISTA. Vzhledem k jedné nádobě byly vozy určeny zejména k hrmadnou přepravu cementu na velké stavby. Zařízení se skládá z jedné podélné svařované ocelové nádoby, která má v horní části tři uzavíratelné plnící otvory, čtyři podélné čeřící žlaby, které jsou skloněny doprostřed k jedinému výstupnímu otvoru umístěnému uprostřed dolní části nádoby. Nad výstupním hrdlem jsou umístěny čtyři čeřící krabice k zamezení ucpávání výstupního otvoru. Celé zařízení je připevněno na podlahu vozu osmi dřevěnými trámci a osmi kotevními úvazy s napínači. Váha vozu s nádobou byla asi 28 500 kg |
 |
|
Souprava vozů Paoj "POSISTA", jako první vůz
č. 21 - Paoj 3.74496
|
| Stálý nedostatek vhodných vozů pro přepravu vedl mimo používání
vozů Saz a Savz, tedy výsypných vozů doplněných střechou s násypnými, těsněnými
otvory až k výrobě vozu Savz doplněného o zařízení pro provzdušňování při
vypradňování cementu. Vůz Savz se zařízením pro pneumatickou vykládku cementu Vozy Savz byly doplňovány zařízením pro přepravu cementu, které vyráběl podnik Závody J.V.Stalina n.p. v Martině (později Turčianské strojárne Martin, ZŤS Martin), závod vyráběl již vozy Sa i Saz. Vůz byl doplněn proti standardně dodávanému vozu Savz o provzdušňovací zařízení pro vykládku cementu. Provzdušňovací zařízení tvoří dva čeřící žlaby. Plnící otvory jsou upraveny na kruhové, těsněné. Výpustný žlab je uzavřen klapkou. Vozy byly dodávány v provedení s brzdařskou budkou i brzdařskou plošinou. Váha vozu s doplněným provzdušňovacím zařízením dosáhla 25 150 kg. |
 |
|
Vůz Savz 7-52005 na fotografii z katalogu Vagónek Tatra
|
 |
|
Typový výkres vozu Savz s provzdušňovacím zařízením
|