Železniční svršek, pláň

Pláň železničního spodku a kolejové lože
Vzhledem k tomu, že pláň železničního spodku a kolejové lože jsou základními prvky, které je nutno na stavbě modelového kolejiště zhotovit, uvádím zde k porovnání s modelářskou normou parametry pláně železničního spodku a kolejového lože podle norem platných u ČSD v roce 1964. Parametry jsou uvedeny podle Stručné rukověti železničního svršku ČSD, autor Ing. Kasík, NADAS 1964 1. Šířka pláně železničního spodku na širé trati Podle PTPŽ platných od 1. 3. 1962 musela být šířka pláně železničního spodku nových trati a přestaveb dosavadních tratí v přímce u jednokolejných tratí nejméně 6 m, u dvojkolejných tratí nejméně 10 m; u vícekolejných tratí se šířka pláně měla zvětšit nejméně o vzdálenosti středů kolejí. Na tratích vybudovaných podle dřívějších norem měla být ponechána šířka pláně železničního spodku 5,20 m, resp. 9,20 m. Při udržování se mělo dbát, aby banket (stezka) byl vždy aspoň 30 cm široký. V obloucích se rozšiřuje pláň železničního spodku na vnější straně oblouku: při převýšení vnějšího kolejnicového pásu do 30 mm. . . . . . . . . . . o 0 cm, při převýšení vnějšího kolejnicového pásu od 30 do 80 mm. . . . . . o 10 cm, při převýšení vnějšího kolejnicového pásu přes 80 mm . . . . . . . . . o 20 cm. Banket železničního spodku se při novostavbách nebo při stavbách zřizoval 0,50 m nad nejvyšší vlnou vodní hladiny.
	Jednokolejná trať - násyp a zářez v přímé koleji
	Jednokolejná trať - násyp a zářez v oblouku

dvoukolej_přímá.GIF (12367 bytes)

dvoukolej_oblouk.GIF (11788 bytes)

2. Pláň železničního spodku ve stanici
Podle ÚNP 73 6305 Směrnice pro navrhování železničních stanic musela být vzdálenost od osy krajní koleje k hraně zemního tělesa v přímé ve staničním obvodu nejméně 3,00 m. V posunovacím obvodu a u výtažné koleje musela být dodržena vzdálenost od osy koleje k hraně tělesa nejméně 2,50 m v úrovni koleje při zapuštěném kolejovém loži. Musela-li být stanice nebo její část oplocena, byla vzdálenost hrany těles, dráhy od osy koleje nejméně 3,30 m.

Doporučuji některé z uvedených parametrů porovnat s normou NEM 123 - Rozměry železničního svršku (bohužel mám k dispozici pouze nenovelizované vydání z roku 1973).

3. Materiál kolejového lože
Drcený štěrk	40 - 80 mm	kolej s dřevěnými pražci
Drcený štěrk	25 - 45 mm	kolej s ocelovými nebo betobovými pražci
Drť tříděná	15 - 25 mm	pro podsypávání u bet. i dřevěných pražců
Drť	15 - 25 mm	kolej s betonovými pražci	u staničních kolejí menšího významu

Drcený štěrk se vyrábí ze žuly, granodioritu, amfibolitu, čediče....na Slovensku i z vápence a dolomitu - známý bílý štěrk.
4. Železniční svršek na mostech Na železničních mostech s průběžným štěrkovým ložem nejsou ve svršku odchylky, mimo požadavku na omezení kolejnicových styků. Na mostech ocelových jsou kolejnice ukládány na mostnice - tj. dřevěné pražce o průřezu 24x24 cm vyrobené z dubu, buku...
Je-li celková délka mostu měřená mezi závěrnými zdmi krajních polí větší než 20 m, musí se mezi pojížděné kolejnice - ve světlé vzdálenosti 160 mm umístit pojistné úhelníky. Jejich horní hrany mají být alespoň ve stejné úrovni jako temeno kolejnice, nebo vyšší maximálně o 30 mm. Pojistné úhelník se připevní ke každé mostnici a musí být prodlouženy alespoň 10 m přes závěrné zdi. Prodloužené úhelník se spojí klínem končícím v ose koleje.