|  
      Projekt dráhy Opava - Ratibor je spjat se společnosti MSCB (Moravsko Slezské 
      Centrální Dráhy) a snahami Opavy hlavního města Rakouského Slezska získat 
      přístup k dolnoslezskému uhlí (mimo tratě KFNB - nevýhodný tarif) a možnosti 
      exportu výrobků do Pruska. Zanedbatelný přínos neměla dráha mít i na možnosti 
      odbytu zemědělské produkce pruského okresu Ratibor. Musíme brát v úvahu, 
      že v době vzniku ležela téměř celá trať na území Pruska. Provoz na trati 
      Opava nádraží státní dráhy (dnes Opava západ) - Ratibor přes pohraniční 
      most přes řeku Opava (Hlučínsko patřilo od roku 1742 - 1920 k Prusku) byl 
      zahájen 20.10.1895. Dopravu v celém úseku zajišťovaly pruské dráhy. Po převzetí 
      Hlučínska Československým státem 4.2.1920 byl nadále až do 1.9.1921 zajišťován 
      provoz na trati Kravaře - Chuchelná pruskými personálem a pruskými vlakovými 
      náležitostmi. Od roku 1925 byly vlaky od Kravař svedeny do Opavy východního 
      nádraží, když vlaky byly od odbočky krnovské trati sunuty. 13.12.1933 byl 
      zahájen provoz na zaústění tratě od Kravař do nádraží Opava východ tak jak 
      jej známe dnes. Původní trasa od krnovské trati přes most přes trať na Svinov 
      byla včetně náspů snesena. Vzhledem k podílu německého obyvatelstva a nedostatku 
      pracovních příležitostí na Hlučínsku byla zde poměrně silná osobní doprava 
      do Ratiboře za prací do Německa. Po Mnichovu, kdy Hlučínsko bylo připojeno 
      k "Altreichu", zde to nebyly Sudety, zažila trať svou labutí píseň. 
      Byla intenzivně využívána jak osobní tak nákladní dopravou, jezdil zde taky 
      spěšný vlak z Opavy jehož vozy byly připojovány k rychlíku Bohumín-Berlín. 
      S blížícím se koncem války a ustupující německou armádou sílil i zde dopravní 
      chaos. V průběhu osvobozovacích bojů došlo ke zničení silničního mostu v 
      Chuchelné přes trať a druhý byl poškozen (pravděpodobně ustupující německá 
      vojska, dnes jsou oba nahrazeny silničními náspy). Po válce začaly obnovovací 
      práce postupně od Opavy, do Chuchelné byl zahájen provoz 3.3.1946. Za hranicemi, 
      dnes polském území byl obnoven provoz do Krzanowic, který se udržel do konce 
      osmdesátých let. Nyní je trať "polským způsobem" mimo provoz, 
      tj. železniční zařízení je ve většině případů ponecháno svému osudu, budovy 
      jsou využívány k jiným účelům, přejezdy zaasfaltovány a mezi kolejnicemi 
      rostou stromy. V dnešní době několikrát došlo k diskuzi zda se pokusit obnovit 
      provoz. Ale proti hovoří pokus s autobusovou linkou Opava - Ratiboř v roce 
      1993, po půlročním provozu byla pro malý zájem ze strany občanů obou států 
      zrušena. Pro osobní dopravu totiž zmizelo to podstatné obyvatestvo, které 
      má důvod cestovat často přes hranice - německé obyvatelstvo bylo z Hlučínska 
      z části odsunuto a české za prací do Německa (dnes Polska), již nejezdí 
      (pomíjím nákupní turistiku občanů obou států, která je vázána na automobilismus). 
      Z hlediska nákladní dopravy měla trať silně lokální charakter, bez pokračování 
      do vnitrozemí na straně Česka. Na území Česka není nákladní doprava od roku 
      1997 provozována.  |