Rakouská společnost místních drah v koncesi udělené v roce 1885 pro stavbu
trati Hanušovice-Glucholazy (Ziegenhals) měla podmínku - vybudování dalších
dvou přeshraničních spojení - v Bernarticích a ve Velkých Kuněticích. V
roce 1893 převzal tento závazek stát a 20.12.1894 byla zahájena stavba trati
z Dolní Lipové na hranici do Bernartic. Na německé straně hranic byla již
trať Ottmachau (Otmuchow) - Heinersdorf (Dziewietllice) v provozu. V roce
1896 byla stavba dokončena a 2.7.1896 byl zahájen provoz. Rok na to byly
dokončeny odbočky do Javorníka (Jauernig) z Bernartic (Barzdorf) a do Vidnavy
(Weidenau) z Hukovic (Haugsdorf, dnes stanice Velká Kraš). Provoz na obou
byl zahájen 6.8.1897. Nyní došlo k diskuzím zda zbudovat přeshraniční spojení
z Velkých Kunětic do Mikulovic jak původně bylo v koncesi. Nakonec došlo
k dohodě o zřízení hraničního přechodu ve Vidnavě, kde byly příznivější
sklonové podmínky. 5.11.1911 byl otevřen hraniční přechod a provoz na trati
Neisse (Nysa) - Weidenau (Vidnava) - Haugsdorf (Hukovice) provoz od zahájení
zajišťovala berlínská firma Lenz&Co, v úseku Vidnava - Hukovice na účet
kkStB. Tento stav zde trval až do roku 1923 kdy převzaly dopravu na území
Československa ČSD. Pro tuto trať platí ty stejné důvody a podmínky provozu
jako na trati Bernartice - Heinersdorf - převážné osídlení okresu Frývaldov
německou menšinou, stejné přepravované komodity (blíže uvedeno u přechodu
Bernortice - Heinersdorf). Konec druhé světové války znamenal i zde zastavení
provozu, škody a následná již neochota na obou stranách poválečných států
k obnově spojení přes hranice. Došlo zde k stejnému scénáři jako na sousedním
přechodu - provoz na polské straně hranic je zastaven, přeshraniční kolejové
spojení je sneseno. Na české straně je zajišťován pouze osobní provoz. Nákladní
provoz s ukončením provozu šamotárny (byla zde i úzkorozchodná dráha) a
snížením objemu přepravy hnojiv pro zemědělství ustal. Pro neobnovení provozu
hovoří opět stejné důvody jako jsou uvedeny u přechodu Bernartice - Dziewietlice.
Jako pozůstatek mezinárodního provozu zde zůstala na místní poměry impozantní
budova, v minulosti pro společnou službu rakouských (československých) a
pruských (německých) celních úředníků. Dnes je zde umístěno muzeum sdělovací
techniky.
Na polské straně byl osobní provoz v úseku Koperniki - Kalkow ukončen 26.5.1974.
Fyzická likvidace úseku od km 0.000 do km 0.850 byla provedena v červnu
1976 a úsek Nysa - Koperniki byl snesen v roce 1990. |
