Dílny ve správě ČMD 1939 -1945

Dílny v období druhé světové války - správa ČMD

Po Mnichovu musely Čs. státní dráhy odevzdat značnou část svého vozového parku Německu, Polsku a Mad’arsku, takže se brzy projevil citelný nedostatek osobních a nákladních vozů. Ministerstvo dopravy proto těsně před vznikem tzv. protektorátu zadalo Ostravským dílnám stavbu jednoho sta krytých nákladních dvounápravových vozů řady Zt. Pro tuto akci byla uvolněna část vozovky, vybavena strojním zařízením a provedeny v ní potřebné adaptace. Po dokončení série sto vozů se však v další stavbě po roce 1940 již nepokračovalo. Z vyrobených vozů bylo 80 během války zničeno nebo zavlečeno a dílně bylo po válce zbývajících dvacet přiděleno k revizím.

Výkres z projektu nové haly "protektorátní vozovky" se zakreslením uvažovaného rozmístění technologie. Postavena v roce 1943 byla pouze první etapa - od východu až po odsazení stěny na severní straně

Intenzivní válečný provoz a větší rozsah poškození vozidel vedl ředitelství ČMD k úvahám o rozšíření plochy vozovky. Projekt nové haly vozovky byl navržen v roce 1942 a byl rozdělen na tři stavební etapy. Realizací všech tří etap měla být v Ostravských dílnách postavena hala vozovky o délce 290 metrů s 13 kolejem v první a s patnácti v druhé části. Byla navrhována pro opravu osobních i nákladních vozů všech typů. Měla v ní být rovněž kolovka se čtyřmi kolovými soustruhy Hegenscheidt. Do konce války byla realizována pouze první etapa. Konstrukčně byla hala řešena jako betonová s dřevěnou střešní konstukcí a cihlovou vyzdívkou obvodových zdí, jednotlivá pole haly mají rozteč 16 metrů, tedy dalo by se říci válečná stavba. Stavební zajímavostí bylo zachování lávky přes dílny, která procházela střešní konstrukcí haly a měla být v tomto úseku zastřešena. Čelo haly, vybudované první etapy,
	Vlevo pomocná vozovka z roku 1912, v pozadí sociální a provozní budova haly později zvané Rybník v roce 1944.
směrem ke Svinovu bylo řešeno pouze provizorně s perspektivou rozšíření tímto směrem v etapě dvě a tři. Součástí haly byla budova s pomocnými provozy a sociálním zařízením. Při osvobozování padla dřevěná střešní konstrukce za oběť pravdě- podobně destrukčním oddílům německé armády. V roce 1942 byla rozšířena kovárna. Přibyla jedna loď a sociální přístavek včetně kanceláří.
V lokomotivce byla na vstupu postavena ostřikovna lokomotiv , na výstupu prodloužena kolejová váha na délku 21,5 metru a přistavěny dvě stanoviště pro opravu dlouhých lokomotiv, které byly přístupné přímo z kolejiště výhybkou. Stanoviště měla délku 26 metrů s kanálem v délce 19 metrů. Nově byla uspořádána opravná stanoviště v lokomotivce pro výkony 300 vyvazovacích oprav včetně 200 tendrů. Je nutno dodat, že v Ostravských dílnách vždy převažovaly vyvazovací opravy nad hlavníma. Na druhé straně byla v roce 1942 dílnám odňata část pozemku, na kterém stála asi 115 m dlouhá dílenská lakýrna (bývalá montovna pro opravu lokomotiv) a celý sklad dílenského řeziva. Plocha byla postoupena železniční stanici pro rozšíření staničního kolejiště. Přitom byly stavby na pozemku zbourány a zasypána strouha, která tudy vedla.
	Pohled na přístavbu lokomotivky s lokomotivou řady 434.0
V posledních dnech války byly dílny značně poškozeny německou armádou. V dílnách na koleji č. 24 stál nákladní vlak s destrukčním oddílem ženistů, který měl při ústupu německé armády dílenské objekty zničit. Dne 28. dubna 1945 dopoledne byla poslední směna. Příští den, v neděli, již vojáci wehrmachtu nikoho do dílen nevpouštěli a začali připravovat destrukci objektů dílen. Polévali objekty petrolejem, do sloupů hal vrtali otvory pro umístění náloží. Z lokomotivky byly nejdříve staženy dvě lokomotivy na koleje posuvny, pak byla posuvna s jeřáby podminována. K odpálení náloží již nedošlo. K lokomotivce byly přistaveny dva vagóny, do kterých vojáci nakládali odebrané suporty a koníky soustruhů, různé nářadí a nástroje, řemeny a jiné součástky. Z výhybek byly v celých dílnách odebírány levé jazyky. Vzhledem k velmi rychlému postupu Rudé armády neměla německá armáda mnoho času a nepodařilo se ji dílny zcela zničit. Bojová činnost postupujících jednotek byla vzhledem k rychlému ústupu nízká. O chaosu, který vládl při ústupu německé armády z objektů dílen svědčí, nakonec nezničená hala lokomotivky, strategicky nejcennější objekt dílen. Ještě 29. dubna v noci vlak s destrukčním oddílem odjel. Vyhořela vývařovna s vylévárnou, učňovská dílna a šatny v bývalé vyvazovací kůlně naproti lokomotivce, bombou bylo zničeno skladiště modelů a nástrojů u řezárny. Největší škodu utrpěly (vyhořely) stará vozovka a nová "protektorátní" vozovka, v jejíž blízkosti vlak s destrukčním oddílem stál. Rovněž bylo poničeno kolejiště před halou Rybník. Některé škody je však nutno připsat na vrub bojové činnosti. V pondělí 30. dubna byla již Ostrava osvobozena Rudou armádou a s ní i železniční dílny ještě plné dýmu a ohořelých trosek. Nejsmutnější kapitola z dějin podniku se definitivně uzavřela.

	Předávací protokol Dílen v Moravské Ostravě mezi sovětskou armádou a představiteli československého státu v květnu 1945		Pohled z lávky na vozidla odstavena v dubnu za výhybkami s odebranými levými jazyky. Takto byla poškozena většina výhybek v dílnách.
	Plánek přístavby lokomtivky v roce 1943		Pohled z lávky na vyhořelou protektorátní vozovku (dnes halu Rybník). Střecha z dřevěné konstrukce zcela shořela.
	Stará vozovka (dnes je na jejím místě hala Štěpánka - ocelová) fotografováno ze střech staré Štěpánky. V pozadí zcela prázdné kolejiště Ostrava hl.n.		Vyhořelá stará vozovka vlevo a vpravo dřevěná Štěpánka, která požár přežila. V pozadí kostel v Přívoze.