| Běžně víme, jak vypadá lokomotiva
trojspřežní, pětispřežní, ale již méně se setkáme s vysvětlením principu
lokomotiv dvojčitých, trojčitých, sdružených, Garattových a Malletových.
Proto bych zde chtěl trochu osvěžit alespoň základní informace o konstrukci
parních strojů. Předpokládám postupné předložení informací k výše uvedeným
druhům. |
| 1. Lokomotivy dvojčité |
| Nejjednodušším uspořádáním parního stroje lokomotivy
z pohledu konstrukčních, pořizovacích nákladů je dvouválcové uspořádání
s jednoduchou expanzí (dvojčité). Parní válce dvojčité lokomotivy tvoří
společný blok se šoupatkovou komorou odlitý z litiny nebo ocelolitiny. Pravý
i levý válec bývají stejné,osově souměrné pro jednoduchost výměny. Válce
a rozvodové ústrojí bývá umístěno vně hlavního rámu. U starších lokomotiv
se používalo umístění uvnitř rámu, v Anglii byly uvnitř rámu umísťovány
i válce. |
|
|
|
| Průběh síly
u dvojčitého a trojčitého parního stroje - porovnání střední hodnoty |
Nový blok
válců polské lokomotivy Ty43 |
| 2. Lokomotivy trojčité a čtyřčité
|
| Ve chvíli, kdy budeme zvyšovat požadavky na výkon
parního stroje nebude nám již dostačovat řešení dvojčité vzhledem k nárůstu
rozměrů válců. Rovněž může tuto otázku nastolit i požadavek na nízké dynamické
účinky rychlých lokomotiv a vyrovnanost tažných sil na mezi adheze, pro
lokomotivy osobní. Větší počet výfuků parního stroje na jednu otáčku má
dobrý vliv na rozdmýchávání ohně zejména při malých rychlostech. Podle počtu
válců s jednoduchou expanzí rozeznáváme lokomotivy trojčité se třemi a čtyřčité
se čtyřmi válci. Dva parní válce jsou umístěny vně lokomotivního rámu, třetí
případně |
 |
čtvrtý jsou umístěny uvnitř mezi postranicemi
lokomotivního rámu. Vnitřní válce, pokud pohánějí jinou než první spřaženou
nápravu (náprava je tzv. zalomeného provedení) jsou uloženy výše a jsou
skloněny tak, aby se jejich hnací ústrojí vyhnulo první nápravě. U trojčitých
lokomotiv svirají kliky hnacího mechanismu jednotlivých válců úhel 120°.
Za jednu otáčku hnacích kol tak vzniká u trojčité lokomotivy 6 maximálních
tažných sil, výsladkem je rovnoměrnější tažná síla, kde poměr střední k
maximální síle činí při rozjezdu 0,92 oproti 0,82 tažné síly u dvojčtié
lokomotivy. Víceválcové lokomotivy můžeme ještě členit podle toho zda všechny
válce pohánějí stejnou nápravu nebo ne. Z naších lokomotiv pouze řada 486.1
měla pohon na dvě hnací nápravy. Toto tedy byly lokomotivy s jednoduchou
expanzí, tedy ty, kde jde pára z kotle do válce a z něj, po vykonání práce,
se vyfukuje do ovzduší. Každý válec je samostatná pracovní jednotka. |
| Nahoře: Blok válců trojčité
lokomotivy řady 387.0 |
Dole: Zalomená hnací
náprava opět lokomotivy řady 387.0 |
|
|
