Železnice na Hlučínsku - historický úvod
poslední aktualizace 22.4.2021

Trať Opava - Raciborz, dnes Opava - Chuchelná
Trať Kravaře - Petřkovice, dnes Kravaře ve Slezsku - Hlučín
Provoz na obou hlučínských tratích
 
Na začátek krátké historické vysvětlení k poněkud odlišné historii vzniku železniční sítě na Hlučínsku od zbytku území České republiky, proč se budeme v následujícím povídání setkávat s příběhy a osudy odlišnými od zbytku území dnešní České republiky.
Na základě smlouvy uzavřené po první Slezské válce mezi Pruskem a Rakouskem byl dne 28.července 1742 ve Vratislavi (Breslau, dnes Wroclaw), získal pruský král Fridrich II Kladsko, Dolní a Horní Slezsko s vyjímkou Těšínského knížectví , města Opava a území ležícího na pravém břehu řeky Opavy. Následovalo dlouhých skoro 180 let, kdy bylo Hlučínsko součástí pruského Raibořska, okrajovou částí Pruska. Obyvatelstvo hovořící při připojení většinou tzv. moravštinou procházelo postupnou germanizací. Celá jižní část Ratibořska - dnešní Hlučínsko zůstávala převážně zemědělskou zemí.
Po konci první světové války požadovala nová československá vláda v Pamětním spise VIII, adresovaném Versaillské konferenci přípojení jižního Ratibořska k Československu - argumentem bylo obyvatelstvo slovanského původu a strategické důvody. Argumentace byla Versaillskou konferenci uznána a Německo se muselo vzdát jižního Ratibořska - Hlučínska bez plebiscitu ve prospěch Československa. Hranice mezi Německem a Československem, která byla na mapě provizorně vytyčena čarou vedenou od místa kde železniční trať z Bohumína překračovala hranice směrem na Ratiboř/Raciborz až k městečku Katscher (dnes Kietrz) na rozhraní kraje Ratiboř a Glubčice (dnes Glubczyce) byla dle historických pramenů namalována francouzským generálem s tím, že přesnou polohu hranic určí delimitační komise. K převzetí Hlučínska Československem došlo 4. února 1920. Práce delimitační komise začala až 1.března 1922 a trvala do roku 1923, v průběhu práce provedla hraniční úpravy. Dodatečně byly Československu přiřknuty obce Hať a Píšť, naopak obec Ovsiště a osada Rakovec s částí Šilheřovického katastru zůstala v Německu.

Mnisterstvo financí ve svém spisu Památník ministerstva financí za prvních 10 let republiky Československé Odd. (19) pro věci reparační uvádí:
Z hlediska majetku podle článku 256 mírové smlouvy Versailleské, spadal tam i majetek státní německý nalézající se na území připadlém Československu podle čl. 83 mírové smlsmlouvy z Versailles, zvaném již tehdy krátce Hlučínsko a sice:
A. říše německé:
1/ pošty, telegrafy a telefony,
2/ železnice a
3/ celní úřady.
B. státu pruského:
4/ četnictvo a policie,
5/ škola
6/ správa katastru.
Majetku panující rodiny německé nebo jejích členů, na Hlučínsku není. Evaluaci tohoto majetku – vzhledem k jeho menšímu rozsahu - ( evaluací touto je dotčeno hlavně Polsko) zabýval se Finanční service, vyžádav si nejdříve prostřednictvím Reparační komise ocenění od Německa a od státu našeho.
Nejvýznamnějším majetkem jsou tu dráhy, vesměs jednokolejné sekunderní.
1/ Trati v provozu:
a/ Chuchelná - Opava (stará říšská hranice), úsek od km 10.59 do km 26.780 tratě Ratiboř – Opava v délce 16.188 km,
b/ Kravaře – Hlučín v délce 14.280 km
celkem 30.568 km.
2/ Trati nedostavěné :
c/ Trať Annaberg – Petřkovice, stavěná v r. 1915/16 opatřená svrškem v délce 6.030 km,
d/ trať Petřkovice – Hlučín nedostavěná v r. 1915/1916 asi ze 40 % hotová v délce 5.460 km
Tolik Památník ministerstva financí k železnicím na Hlučínsku.

Po převzetí provozu ČSD byl provoz začátkem 30. let minulého století modernizován zařazováním motorových vozů do provozu na obou hlučínských tratí.
Ale přiblížil se tragický rok 1938 a na základě Mnichovské dohody bylo německou brannou mocí zabráno i Hlučínsko jako součást tzv. 5 pásma, tj. území kde podle sčítání v roce 1910 žilo více jak 50% německého obyvatelstva. Německý Wehrmacht začal Hlučínsko obsazovat 8.října 1938 v poledních hodinách. Vedení ratibořského okresu hned po obsazení začalo prosazovat připojení Hlučínska do kraje Opole a okresu Ratibořského a nikoliv do župy Sudety. Což se taky nakonec stalo říšským zákonem z 25.11.1938. Hlučínsko se stalo součástí "Altreichu" a německou státní příslušnost s právy říšských občanů získaly všichni Hlučíňané narození před rokem 1910 a kteří měli k 10.10.1938 stále bydliště na Hlučínsku. To se týkalo i manželek/manželů, dětí a vnoučat.
Na jaře roku 1945 se válečná fronta přiblížila ze severu k okraji Hlučínska, v rámci Ostravské operace byla do konce dubna osvobozeno Rudou armádou celé Hlučínsko. Válečné škody na Hlučínsku, ať již způsobené vlastní bojovou činností bojujících armád, činností destukčních oddílů Wehrmachtu při ústupu (zejména na železniční síti) byly velké. Bylo zničeno velké množství domů i velmi poškozena dopravní sít a například železniční trať z Kravař do Chuchelné byla znovu sjízdná až v roce 1946.
Toto je taková suchá stručná rekapitulace historických dat, která se samozřejmě nemůže popsat tragické osudy obyvatel a míst, které se v rámci těchto dějiných zvratů odehrály na tomto malém území. Bylo ji nutno na počátek aspoň zhruba nastínit, pro lepší pochopení historických souvislostí železničních o kterých bude další text.
Zeměpisné pojmy - stejně jak jsou pohnuté osudy tohoto malého území České republiky tak i celého Slezska, kde bylo historicky promícháno česky (moravsky), německy a polsky mluvící obyvatelstvo, proto budu v textu používat současné české a polské názvy zeměpisných míst.
Pro lepší orientaci čtenářů v dobových mapách.uvedu tabulku s měnícími se názvy míst. Zpracovaný je zatím text k historii trati Opava - Raciborz, na dalších dvou textech pracuji.
Mapka "Hlučínska" se zakreslenou čarou podle které pak delimitační komise stanovovala hranici mezi Československem a Německem
 
Dnešní (poslední) název v jízdním řádu Dříve používané názvy stanice, zastávky v jízdních řádech

Opava západ

Centralbahnhof, Staatsbahnhof, Opava západní nádraží, Troppau West, Troppau Pr. St.
Opava východ Nordbahnohof, Opava východní nádraží, Troppau Ost
Opava zastávka  
Malé Hoštice  
Velké Hoštice Gross Hoschütz
Kravaře ve Slezsku Kravaře na Hlučínsku, Deutsch Krawarn
Štěpánkovice Schepankowitz, Štěpánkovice ve Slezsku
Bolatice Bolatitz
Chuchelná Kuchelna
Krzanowice poludniowe Kranowitz Haltestelle, Kranowitz süd, Kranstädt süd
Krzanowice Kranowitz, Kranstädt
Wojnowice Woinowitz Dorf, Woinowitz, Weihendorf
Raciborz Studzienna Studzienna, Ratibor Studen, Ratibor süd
Raciborz Ratibor
Kravaře - Kouty Kauthen, Kouty ve Slezsku, Kouty u Opavy
Zábřeh Oppau, Zábřeh u Hlučína
Dolní Benešov Beneschau
Kozmice Kosmütz
Hlučín Hultschin,
Ludgeřovice Ludgerstal
Petřkovice doly Petershofen Hp.
Petřkovice Petershofen
Chalupki Annaberg, Ruderswald
Toto jsou pouze názvy míst - zastávek, stanic v jízdních řádech, v různém historickém období, nelze zaměňovat s historickým vývojem názvu lokality, kde většinou názvy míst českého původu se prolínají s názvy německého původu, případně latinského již od 13. století.
Např. obec Chuchelná - česky - od 1422 Chuchelná, lidově Kuchelna, německy - 1377 Chuchelne, Kochelne, 1720 - 1945 Kuchelna, latinsky - 1349 Magna Chucheln, 1425 Kocheln, 1724-1771 Kuchelna
Pro zájemce o hlubší poznání vývoje názvů jednotlivých míst doporučuji: Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy, vydal Zemský archiv Opavě v roce 2004
 
Prameny:
Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742 - 1960, Vilém Plaček, 2000
100 let trati Opava - Chuchelná - (Raciborz), Jaromír Hynčica, 1995
Železnice na Hlučínsku, Miroslav Pösel a kolektiv, 2013
Pamětní kniha železniční stanice Kravaře, www.badatelna.eu
Kročeje ostravskou železniční historii, Leopold Grof, 1994
Železnice v Sudetech 1938 - 1945, Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer, Ludvík Losos, 2003
Slezsko přehled národostního vývoje, Leopold Peřich, 1945
Krajem za Opavicí, sborník, 1947
Hlučínsko v proměnách času, sborník 1995
Pochody smrti Opavskem, Maxmilián Trupar, 1987
jízdní řády DR z let 1939 až 1945, www.deutsches-kursbuch.de
mapy, plány, výkresy, jízdní řády ze sbírky autora článku
historické fotografie ze sbírky autora článku
neoznačené fotografie autora článku z let 1980 až 2021