| Provoz na obou hlučínských tratích | |
| poslední aktualizace 9.5.2021 | |
| Trať Opava - Raciborz, dnes Opava - Chuchelná | |
| Trať Kravaře - Petřkovice, dnes Kravaře ve Slezsku - Hlučín | |
| Začátky provozu na trati z Raciborze do Opavy byly pod hlavičkou Královských Pruských státních drah (Königliche Preußische Staatseisenbahn, zkratka K.P.St.E.) K prvním letem provozu na trati do Raciborze jsou pouze kusé informace z dobového tisku. Na trati jezdily 4 páry osobních vlaků, provoz zajišťovala výtopna v Raciborzi. První vlak vyjížděl z Raciborze v 4.55 ráno a poslední se z Opavy vrátil 20.30. Další informace jsou z jízdního řádu pruských drah v roce 1914. V roce 1914 trať Opava - Raciborz figuruje v jízdním řádu jak traťový úsek 331, patřící pod ředitelství pruských státních drah v Katovicích (tehdy Kattowitz). Proti trati z Kravař ve Slezsku do Hlučína je na trati z Opavy do Raciborze přece jen větší provoz. Celkem 8 párů vlaků, z toho jeden pár pouze do Kravař ve Slezsku a dva páry vlaků končí v Bolaticích. Přičemž lokomotiva od vlaku přijíždějícího v 20.24 do Bolatic nocuje v Bolaticích a vrací se na vlaku ráno v 4.55 do Raciborze. Na trati do chází i ke křižování vlaků osobní dopravy a to v 6.30 ráno v Krzanowicích, v 17.31 v Chuchelné. a pak 20.07 opět Krzanowicích. Celní kontrola probíhala na nádraží v Opavě. Bližší informace k pruským lokomotivám zajišťujícím v této době provoz nemám. Všechny osobní vlaky jsou s vozy 2 až 4 třídy, pravděpodobně 2 i 3 nápravové pruské oddílové vozy s nástupem do oddílu z venku. |
|
| Trať 331 Pruských státních drah (Königliche Preußische Staatseisenbahn, zkratka K.P.St.E. Ratibor (Raciborz) - Troppau (Opava) (zdroj www.deutsches-kursbuch.de). |
 |
| Výřez mapy z železničního atlasu se stavem tratí v roce 1905 na pomezí Pruska a Rakouska mezi Raciborzem, Opavou, Krnovem a Glubczycemi (zde Ratibor, Troppau, Jägerndorf a Leobschütz, tratě s indexem 7o - K.P.St.E., 1h - kkStB, 1n - KFNB) |
| Druhá z hlučínských tratí, v roce 1914 úsek Kravaře ve Slezsku - Hlučín a rozestavěný úsek do Annabergu (Chalupki). Je zde uvedena itrať z Hlučína do Hatě (Haatsch) se zastávkami a nákladištěmi v Darkovičkách a Darkovicích s konečnou stanicí v Hati, délka asi 7,250 km. V roce 1914 v jízdním řádu Pruských státních drah (Königliche Preußische Staatseisenbahn, zkratka K.P.St.E.) byl i tento úsek uváděn jako ve stavbě. Rok po zahájení provozu jsou na trati provozovánoy 4 páry smíšených vlaků. Pro obsluhu tedy stačila jedna lokomotiva a jedna souprava osobních vozů, lokomotiva nocovala v Hllučíně, kde byla vybudována dvojkolejná výtopna - již s perspektivou tratě do Hatě a byl zde rovněž vodojem s vodním jeřábem. Ráno v 7.15 vyjížděl osobní vlak z Hlučína do Kravař ve Slezsku, vracel se na posledním vlaku s příjezdem v 22.37 do Hlučína (v jízdním řádu je použit 12 hodinový čas a tak je třeba si uvědomit, kdy je poledne) |
 |
| Trať 314a v jízdním řádu Pruských státních drah (Königliche Preußische Staatseisenbahn, zkratka K.P.St.E.) z roku 1914 (zdroj www.www.deutsches-kursbuch.de). |
| Od 4. února 1920 dochází k postupnému převzetí provozu do rukou ČSD. Součástí převzetí Hlučínska - hlučínských tratí, jako státního majetku, bylo i převzetí železničních vozidel. Bylo převzato a oceněno: - 8 lokomotiv (Řada 415.0 ČSD, pruská řada T 13, které nikdy na Hlučínsku následně v provozu nebyly, většina jezdila v Ústí nad Labem) - 25 osobních vozů - všechny byly 3 nápravové vozy, u ČSD označeny řadou BCiy, BCy, Cey, Ciy a Cy, těch posledních bylo nejvíce 19. Všechny vozy byl výroby let 1902 až 1916 a byly až na vůz BCiy vybaveny plynovým osvětlením. - 6 služebních a poštovních vozů, řad ČSD D, Ddk a DF - 77 nákladních vozů krytých a otevřených vysokostěnných, řad ČSD Z, Zl a U Vagony byly označeny skupinou 147, tzv. vozy hlučínského přídělu. Lokomotivy 415.0 se v roce 1938 dostaly na seznam vozidel odstoupených DR, osobní vozy ne, v sznamu předání osobních vozů DR nebyl ani jeden. Vozidla byla oceněna částkou 1 112 310 marek. Nově vzniklá pohraniční stanice - Chuchelná nebyla připravena na rozšíření provozu - potkávání vlaků ČSD a DR a tak do 1.9.1921 zajišťovaly provoz v úseku Chuchelná - Kravaře ve Slezsku vlaky DR. Na níže uvedeném výňatku z jízdního řádu z roku 1921 vidíme u tratě 187b vlaky 2 až 4 třídy (vlaky ČSD měly pouze 2-3 třídu) a u Chuchelné je uvedena celní a pasová kontrola - důsledek nových hraničních poměrů mezi Československem a Německem. |
 |
| Seznam lokomotiv 415.0 z hlučínského přídělu - původně řada T13 Pruských státních drah, zde v seznamu odevzdávaných lokomotiv DR v roce 1938. |
 |
 |
| Ukázka výkazu vozů hlučínského přídělu v seznamu osobních vozů ČSD z roku 1931. Elektrické osvětlení měl vůz BCiy a jeden služební Ddk. |
 |
| Jízdní řád ČSD z roku 1921, vlaky na trati Kravaře ve Slezsku - Chuchelná jsou zajišťovány soupravami DR - jsou to vlaky 1002 až 1019 s vozy 2-4 třídy, pravděpodobně v té době jediné vlaky na síti ČSD s 4 vozovou třídou. |
| Posuneme se ke konci 20. let minulého století, na hlučínských tratích již vládnou vlaky ČSD s obvyklými lokomotivami místních drah - řadou 422.0. V jízdním řádu 1928/29 zajišťují provoz dvě turnusované lokomotivy 422.0 ve dvou skupinách č. 16 a 17. Všechny vlaky jsou smíšené tedy osobní vlaky s přepravou nákladních vozů. Mezitím je od 14.června 1925 uvedena do provozu trať Hlučín - Petřkovice se zastávkami Petřkovice doly a Ludgeřovice. Většina vlaků zajíždí až do Petřkovic, ale nárůst počtu vlaků v dalších letech se týká zejména úseku do Hlučína. Intenzita osobní dopravy je od roku 1927 ovlivňována zaváděním soukromé autodopravy. Koncem roku 1927 se jednalo již o tři autobusové dopravce z Rohova, Slavkova a Kravař. Oba druhy dopravy se "potkaly" dne 4.7.1927 na přejezdu z Kravař na Štěpánkovice, kde došlo ke srážce autobusu jedoucího z Kravař do Kobeřic. Lokomotiva vlaku zůstala nepoškozena a autobus byl odhozen do příkopu a rozbit, řidič vyvázl jen s lehkým zraněním, cestující v autobuse v dané chvíli nebyli. Na "německé" straně tratě Raciborz - Opava, v jízdním řádu DR v roce 1926 byl úsek Chuchelná - Raciborz označen jako trať 292. Osobní dopravu zajišťovalo 6 párů vlaků s jízdní dobou do Chuchelné 50 minut. Z toho 1 pár jen v neděli a jeden končil na zastávce Krzanowice poludniowe - Kranowitz Htp. Na německé straně ještě bez změn názvů názvů zastávek a stanic, jejichž názvy nezněly dostatečně německy. Tato změná názvů obcí proběhla v polovině 30. let minulého století, po nástupu nacionálního socialismu v Německu k moci. Od 15.5.1928, tedy od zavedení nového jízdního řádu v roce 1928 je v Kravařích ve Slezsku zřízena služba dirigenta pro obě hlučínské tratě (doposud bylo sídlo dirigenta na stanici Opava západní nádraží) a vlaky od Kravař ve Slezsku jsou od odbočky na krnovské trati sunuty do stanice Opava východní nádraží, opačným směrem jsou nejprve vysunuty za odobočku a pak pokračovaly směrem na Kravaře ve Slezsku. |
 |
| Petřkovice dne 14. června 1925 - slavnostní vlak k zahájení provozu v úseku Hlučín - Petřkovice. |
 |
| Turnusové skupiny 16 a 17 v grafkonu 1927/28 pro stroje řady 422.0 zajišťující dopravu na obou hlučínských tratích. Jedna nocovala v Opavě západu a druhá v Hlučíně. |
 |
| Jízdní řád 1928/29 pro obě hlučínské tratě. |
 |
| Jízdní řád DR v roce 1926, trať 292 Ratibor - Kuchelna |
 |
Jeden ze vzácných snímků z provozu na Hlučínsku v letech 1925 až 1938. Osobní vlak z Kravař ve Slezsku do stanice Petřkovice v čele s lokomotivou řady 422.0 a soupravou 9 "pruských" oddílových vozů a vozem služebním. Pravděpodobně se jedná o mimořádné posílení spoje. |
| Začátkem 30. let nedochází k žádným podstatným změnám v dopravě na hlučínských tratích. V jízdním řádu 1930/31 jsou vzhledem k rozšíření provozu oběhy lokomotiv rozděleny do tří turnusových skupin č. 7, 8 a 9. Turnusová skupina 7 v grafikonu 1930/31 je pro tři lokomotivy řady 422.0, lokomotivy zajišťovaly provoz na trati do Horního Benešova, ale poslední třetí den lokomotiva obsloužila jeden vlak do Chuchelné a jeden do Petřkovic. V turnusové skupině 8 se objevuje poprvé lokomotiva řady 354.0 a v turnusové skupině 9 je turnusována lokomotiva řady 423.0, které se na trať vrátily až koncem 50. let minulého století. Lokomotiv řady 422.0 se hlučínské tratě nezbavují a střídavě se na některém oběhu vyskytuje tato lokomotivní řada až do poloviny 50. let minulého století. Od 7.října 1933 dochází k pokroku a zkrácení jízdní doby do opavského východního nádraží o 7 minut, je otevřena spojka od přejezdu u Těšínské ulice přímo do opavského východního nádraží a vlaky tak nemusí jezdit úvratí přes odobočku na krnovské trati. Na přelomu let 20. a 30. negativně ovlivňuje dopravu hospodářská krize, dochází k velkému propadu osobní dopravy - počtu prodaných jízdenek z některých zastávek až o 30%. |
 |
| Jízdní řád ČSD 1931/32 pro trať 195 Kravaře ve Slezsku - Chuchelná |
 |
| Jízdní řád 1931/32 navazující tratě DR, zde v jízdním řádu ČSD jako úsek čís. 464 Chuchelná - Ratibor. |
 |
| Jízdní řád tratě 194 Opava východní nádraží - Hlučín - Petřkovice z roku 1931/32, na opavské východní nádraží byl vlak od odbočky z krnovské trati vlak sunut a nazpět obráceně - vysunut za odbočku a pak pokračoval směrem na Velké Hoštice. |
 |
| Turnusové skupiny 8 a 9 v grafikonu 1930/31. Na trati do Chuchelné se poprvé objevují lokomotivy řady 354.0 a zároveň i řada 423.0 |
 |
| Lokomotiva řady 423.0 na Petřkovickém viaduktu s osobním vlakem asi v roce 1931. |
| V roce 1934 přichází na obě hlučínské tratě pokrok v podobě nově dodaných motorových vozů ze Studénky řady M 232.1, jedná se o motorové vozy s eletrickým přenosem výkonu soustavy ČKD RM a naftovým motorem Tatra. Do Opavy východní nádraží byly ze Studénky dodány tři motorové vozy, zařazeny byly do turnusové skupiny III pro motorové vozy, která zajišťovala motorové vlaky na hlučínských tratích a na trati do Horního Benešova, tedy opět oblíbené propojení oběhů hlučínských tratí a benešovské trati. Dva vozy v oběhu obsluhovaly hlučínské tratě a jeden trať do Horního Benešova. V roce 1934 dochází k pomalémi nárůstu přepravených cestujících, například i z důvodu ukončení domácího německého vyučování a nárůstu žáků z V. Hoštic a Kravař dojždějících do německých škol v Opavě. |
 |
| Grafikon 1934/35 a turnusová skupina III. pro 3 motorové vozy řady M 232.1. |
 |
| Tovární fotografie vozu M 232.113, fotografie z provozu na Hlučínsku není, tak alespoň takto pro představu. |
 |
| Motorové vozy doplňovaly výkony parních lokomotivy v grafikonu 1934/35, které byly zaměřeny na přepravě vlaků se zvýšenou frekvenci cestujících a rovněž tak přepravu vlaku smíšených - tedy jak se tehdy uváděl s přepravou zátěže. V turnusové skupině 6 v třídenním oběhu pro tři lokomotivy řady 422.0 byl jeden den vyhrazen pro obsluhu hlučínských tratí. U turnusové skupiny 7, jednodenním již rekonstruovaná lokomotiva 355.0, původně řada 354.0. |
 |
| Výřez z železniční mapy ČSR z roku 1935 se situací tratí na Hlučínsku a okolí Opavy. |
| Období těsně před Mnichovem a obsazení Hlučínska německým Wehrmachtem nepřineslo z pohledu provozu žádné velké změny. Do provozu byly nasazovány stále, teď již spolehlivější motorové vozy řady M 232.1 v třídenním oběhu, nyní v turnusové skupině 63 - motorové vlaky. Dopravu parních vlaků zajišťují parní lokomotivy řady 422.0 ve společném turnusu 17 pro smíšené vlaky, kdy v třídenním oběhu jeden den zajíždí do Kravař a Chuchelné a lokomotiva řady 355.0 v jednodenním oběhu, kdy jeden obrat má i do Krnova. Zajímavostí je turnusová skupina 19 pro dvě lokomotivy řady 333.1, kdy první den mimo posunu na nádraží Opava západ zajíždí ráno na vlaku 4541 do Kravař a lokomotiva se vrací na vlaku 4504. Od roku 1937 jsou všechny vlaky v úseku Kravaře ve Slezsku - Hlučín - Petřkovice vedeny motorovými vozy a v roce 1938 není zaveden pravidelný vlak s přepravou nákladů v úseku Kravaře ve Slezsku - Petřkovice. Pravděpodobně byl případný rozvoz zátěže řešen lokomotivou nasazenou letmo. |
 |
| Jízdní řád ČSD 1937 - 38 pro trať 195 Kravaře ve Slezsku - Chuchelná, je zde uveden i úsek navazující trativ Německu s již změněnými názvy - Kranstädt a Weihendorf (původně Kranowitz a Woinowitz). |
 |
| Turnusová skupina 63 pro tři motorové vozy M 232.1 v grafikonu 1938/39. |
 |
| Turnusové skupiny 18 pro jednu lokomotivu řady 355.0 a skupinu 19 pro dvě lokomotivy řady 333.1 |
 |
| Turnusová skupiny 17, třídení pro tři lokomotivy řady 422.0 které třetí den zajížděly do Kravař ve Slezsku a Chuchelné. |
 |
| Jedna z opavských lokomotiv 333.1, zde číslo 144. původně KFNB 606, potom kkStB 260.86, za války DR 54 114, zústala celé období 1938 - 45 věrna Opavě, zrušena byla v roce 1956. Foto Hanig, sbírka ing. Jiří Adamovský. Za lokomotivou je vidět novostavba stavědla vedle závor Kylešovské cesty. Lokomotiva má stále i v provozu DR na čele číslo 333.144. |
| A jsme v roce 1939, společně s příchodem wehrmachtu a německé správy nad Hlučínskem, přebírají nad hlučínskými tratěmi od října 1938 moc Německé říšské dráhy - DR. Pro orientaci v německých názvech stanic se podívejte na Železnice na Hlučínsku - historický úvod, kde jsou uvedeny názvy míst v jízdním řádu v jednotlivých dějinných obdobích. Co nového se v provozu děje na hlučínských tratích 129d a 129e jízdního řádu DR. Motorové vozy jsou mimo provoz, v provozu jsou z počátku lokomotivy předané DR při odstoupení pohraničí. V opavské výtopně, nyní Bw zůstávají podle vzpomínek jednoho z autorů knihy Železnice v Sudetech 1938 - 1945, H. Schröpfera lokomotivy, které zasahovaly do provozu na Hlučínsku již v předválečném období, ale k nim v různých letech přibývá pestrá směsice dalších lomotivních řad německých modernějších či starých pruských, ale objeví se ke konci války i lokomotivy polské či z jiných okupovaných zemí. Na podzim 1942 to byly v Opavě původní řady ČSD, které ve větší či menší míře zasahovaly do provozu na hlučínských tratích: 3 lokomotivy řady 333.1 nyní řady 54.1 DR 3 lokomotivy řady 355.0 nyní řada 75.9 DR 4 lokomotivy řady 422.0 nyní řada 92.8 DR Takže z pohledu nasazení lokomotiv přebírá trať z Opavy do Raciborze výtopna Bw (Bahnbetriebswerk) Ratibor (Raciborz) a na osobní vlaky mezi oběma městy jsou nasazovány lokomotivy německých řad 86, 57, ale i řady 50. Soupravy tvoří většinou staré pruské oddílové vozy se třemi nápravami. Z hlediska dopravní služby zůstala úplná dopravní služba v Chuchelné, pravděpodobně zavedena i v Bolaticích i v roce 1944 zde dochází ke křižování osobních vlaků, není zřejmé, zda byla dopravní služba aktivována ve Velkých Hošticích. Na trati Kravaře - Petřkovice ke změnám pravděpodobně z pohledu dopravní služby nedošlo. V prvním roce vlády DR byly zavedeny mezi Opavou a Raciborzem mimo osobní vlaky i tři páry spěšných vlaků - E190/191, E192/193 a E194/195. Vzhledem k obratu těchto párů spěšných vlaků, byly použity lokomotivy z opavské výtopny v té době Bw Troppau ost a na vlacích se objevují mimo lokomotiv řady 78 (pruská T18) i lokomotivy 75.9 tedy řada ČSD 355.0. Ale již v následujících válečných letech docházelo k snižování počtu spojů a tak i spěšné vlaky Opava - Raciborz postupně mizí z ratibořské trati úplně. V roce 1941 zůstává na ratibořské trati, nyní již jako trať 151e, trať do Petřkovic dostal číslo 151f, jeden noční pár spěšných vlaků a v roce 1943 jezdí v osobní dopravě na ratibořské trati již jen osobní vlaky. Takže stále se opakující tvrzení o provozu rychlíků na trati Opava - Raciborz v letech okupace Německem se nezakládá na pravdě, navíc po celou tuto dobu měla Opava přímé spojení s Berlínem rychlíkem D193/194 přes Krnov, Glucholazy a Kladsko. Trať z Opavy do Petřkovic je obsluhována odstoupenými lokomotivami řady 75.9 (355.0 ČSD) se soupravami bývalých vozů ČSD odstoupenými DR. Nákladní doprava, do roku 1939 byly zajišťována smíšenými vlaky (samostatné nákladní vlaky zavedeny nebyly). Od roku 1939 byly na nákladní vlaky na trati do Raciborze nasazována řada 57, 50, ale i 86, s blížící se frontou i další řady odsunované z frontových oblastí. Jak byla zajišťována nákladní doprava na trati do Petřkovic nejsou podklady, ale byla již před válkou slabá. Ke konci válečných let byla trať Opava - Raciborz využívaná k vojenským transportům, lazaretním transportům, ale i k transportům vězňů koncetračních táborů, s intenzitou dopravy v závislosti na poškození hlavních tratí válečnými událostmi. Následoval průchod fronty, válečná operace, známá pod názvem Ostravská operace, která znamenala poškození obou tratí zejména ustupujícím wehrmachtem. Popis poškození válečnými událostmi je v kapitolách k jednotlivým tratím. |
 |
| Tratě 129d a 129e v jízdním řádu DR v roce 1939 (zdroj www.deutsche-kursbuch.de) |
 |
| Jízdní řád DR v roce 1944 pro trať 151e Raciborz - Opava. |
| Po osvobození Hlučínska se dopravní poměry na velmi poškozených tratích pomalu vracely do normálu. V roce 1945 byl ukončen provoz ve směru na Chuchelnou vo Bolaticích, trať dále na Chuchelnou byla totálně zničena. Ve směru na Petřkovicebyl provoz, po opravách mostů, veden až až do zastávky Petřkovice doly. Mosty v Petřkovicích zničené německou armádou při ústupu - naprosto nesmyslně, bez vojenského významu, již nebyly pro vyskoé náklady obnoveny. Situaci hned po válce dokládá turnusová skupina 20, výtopny Moravská Ostrava, vozební stanice Opava, kde je uvedena lokomotiva řady 92, zda to byla některá 422.0 s německým číslem nebo jiná lokomotiva, to dnes již nezjistíme. A taky je v oběhu vidět, že v prosinci 1945 byla vedena doprava pouze do zastávky Bolatice a dál byla trať do Chuchelné nesjízdná. V jízdním řádu 1945/46 je zachováno předválečné provozní schéma, kdy většina vlaků z Opavy je vedena do Chuchelné, s navazujícím spojem Kravaře ve Slezsku - Petřkovice doly nebo jen Hlučín. Na hlučínské tratě se vracejí motorové vozy. V jízdním řádu 1945/46 jsou to ty spoje, které mají u čísla vlaku značku - takový čtvereček s křížem. Do Petřkovic dolů, až na jeden pár 8466/8469, což byl smíšený vlak s přepravou nákladních vozů, jsou všechny vlaky vedeny motorovými vozy. Po válce vozební stanice Opava nasazuje řadu motorových vozů M 242.0, která zajišťuje od roku 1945 většinu osobních vlaků na hlučínsku, doplňována řadou motorového vozu M 120.4, které jsou turnusovány v oběhu na Horní Benešov a Hradec a zajišťují jeden až dva páry vlaků do Chuchelné či Hlučína. U vlaků tažených parními lokomotivami se po krátké stabilizaci v nasazení lokomotiv objevuje opět řada 355.0 doplňována v některém roce řadou 354.1 a až do poloviny 50. let minulého století stařičkými lokomotivami řady 422.0, která si většínou z turnusu do Horního Benešova v jednom páru vlaků odskakují do Chuchelné. Doprava do zastávky Petřkovice doly trvala jen do roku 1950, kdy došlo k převedení tratě Hlučín - Petřkovice doly do majetku DPMO, došlo k napojení tratě na síť DPMO v délce 3632 metrů od kina Svoboda a dne 5.11.1950 byl zahájen provoz na tramvajové trati DPMO č. 1 Hlučín - Petřkovice - Vítkovice - Hrabová Ščuči a tím se historie železničního provozu Hlučín - Petřkovice uzavřela. |
 |
| Jízdní řád ČSD pro tratě 28t a 28u v roce 1945/46. Již opět jen úsek Opava - Chuchelná, vlaky do Petřkovic končily na zastávce Petřkovice doly. |
 |
| Turnusová skupina 20 pro grafikon platný od 3.12.1945. Dva páry osobních vlaků do zastávka Petřkovice doly a jeden pár manipulačních vlaků do Bolatic odpoledne. |
| V roce 1949 se v provozu objevují první motorové vozy M131.1, (podle vzpomínek pamětníků by to měl být prototypový M 131.101) z počátku ve společném turnusu s řadou motorových vozů M 242.0, aby od roku 1950 převzaly vládu nad motorovými vlaky na obou Hlučínských tratích až do 70. let minulého století, od 60. let minulého století doplňovány na frekventovanějších spojích motorovými vozy M 262.0 V parní trakci se provoz smíšených vlaků udržel na trati do Chuchelné do jízdního řádu 1959/60, na trati do Hlučína skončil dříve asi v jízdním řádu 1957/58. Na vlaky vedené parními lokomotivami jsou až do začátku 50. let nasazovány převážně lokomotivy řady 355.0, ale již v roce 1951 se objevují v turnusové skupině 20. pro smíšené vlaky lokomotivy řady 365.4 - kořistní lokomotivy německé řady 64. a ty se zabydlí na hlučínských tratích do konce 50. let kdy jsou nahrazeny lokomotivami řady 423.0. Začátkem 60. let se na vlacích do Hlučína objevují lokomotivy řady 434.2 zejména na osobních vlacích se zvýšenou frekvencí cestujících. Řada lokomotiv 422.0 je turnusována na trati do Chuchelné prokazatelně až do roku 1954, kdy si z hradecké či benešovského turnusu odskakuje na pár vlaků do Chuchelné a do Hlučína. Jsou to vlaky osobní i smíšené. |
 |
| Jízdní řád ČSD pro trať 31k 1951/52 |
 |
| Jízdní řád ČSD pro trať 31k 1959/60. |
 |
| Jízdní řád pro trať 31h 1959/60, již jen úsek Opava - Hlučín. |
| Dlouholetou zajímavostí trati do Chuchelné byl poslední osobní spoj z Opavy do Chuchelné, který v době, kdy již všechny osobní vlaky z Opavy byly vedeny do Hlučína byl veden jako jediný přímo do Chuchelné. Jednalo se o poslední denní spoj takto jezdící od jízdního řádu 1961/62. Byl veden parní lokomotivou řady 423.0 s hlučínskou soupravou osobních vozů Be - celkem 8 vozů a k tomu jeden služební vůz. Lokomotiva osobní soupravu odstavila v Chuchelné a vracela se do Opavy jako Mn 8423 s přepravou cestujících - k tomu sloužil 1 vůz Be, kdy obsloužila všechna nákladiště. Z Opavy se vrátila do Chuchelné v 2.58 jako Mn 8420, v úseku Opava - Kravaře ve Slezsku spojený s Mn 8050 Opava - Hlučín. Po obsluze nákladišť ráno v 4.30 opět s celou osobní soupravou vozů (8 vozů Be + D) vyrazila do Opavy jako ranní osobní vlak Os 3923. Tato praxe s manipulačním vlakem s přepravou osob vydržela až do 70. let, v roce 1970 jej najdeme jako Mn 8453 s odjezdem z Chuchelné v 0.00. Již jen noční Mn bez přepravy osob Chuchelná - Opava a zpět a velká osobní souprava na posledním osobním vlaku přímo do Chuchelné a ráno zpět byla v jízdních řádech zavedena až do druhé poloviny 70. let, tedy již s motorovými lokomotivami T466.0. |
 |
 |
| Ze sešitového jízdního řádu 307 pro grafikon 1961/62 osobní vlak 3942 a manipulační s přepravou cestujících 8423. |
 |
| A opět ze sešitového jízdního řádu 1961/62 Os 3803 vedený lokomotivou řady 434.2 |
| V jízdním řádu 1961/62 jsou na trati Opava - Hlučín turnusovány lokomotivy řady 434.2 společně s lokomotivami 423.0 a motorovými vozy M131.1. Ale například v jízdním řádu 1963/64 nenarušuje hegemonii parních lokomotiv řady 423.0 a motorových vozů M131.1 žádné jiné hnací vozidlo. Osobní soupravy byly složené ze starších osobních vozů Be/Bi na jednom vlaku 6-8 vozů osobních + služební vůz. Osobní vlaky vedené motorovým vozem M131.1 většinou ve složení M131.1 + BDlm + Blm, u vytíženějších spojů M131.1 + 3 Blm + BDlm + M131.1. Na trati Opava - Hlučín byly zavedeny tři páry manipulačních nákladních vlaků, z Opavy s odjezdy z Opavy východního nádraží v 1.00, v 7.54 v 12.24. Vlak Mn 8058 v 12.24 byl veden v úseku Opava východ - Kravaře ve Slezsku přípřeží řady 423.0, která z Kravař ve Slezsku pokračovala na vlaku Mn 8422 do Chuchelné. Po návratu do Kravař ve Slezsku, nechala zátěž v Kravařích a pokračovala jako Lv 3891 v 18.10 do Opavy východu. Zátěž přivezl Mn 8059 z Hlučína. Norma pro jednu lokomotivu řady 423.0 v úseku Kravařeve Slezsku - Opava východ byla 520 tun. Od konce roku 1962 dochází v nákladní dopravě ke změně - výrazně do ní zasahuje přeprava sádrovce z 9,594 km dlouhé vlečky do sádrovcového dolu v Kobeřicích. Mn vlaky jsou v úseku Kravaře ve Slezsku vedeny se zavěšeným postrkem a zátěžová norma je v tomto úseku zvednuta na 600 tun. V tomto období se ještě nejednalo o ucelené soupravy s mletým sádrovcem. |
 |
| Turnusové skupiny 75 a 76 vozební stanice Opava pro motorové vozy M131.1 a M242.0 obsluhující hlučínské tratě, platí pro grafikon 1949/1950. |
 |
| Turnusová skupina 30 z grafikonu 1950/51 pro dvě parní lokomotivy řady 355.0 pro smíšené vlaky na hlučínských tratích. |
 |
 |
| Motorový vůz M131.1 neznámého čísla na zastávce s nákladištěm Bolatice v roce 1973, vlak je tvořen přípojnými vozy Blm a BDlm (foto ing. J.Bek) |
| V jízdním řádu 1972/73 jsou mimo již tradiční vozidla hlučínských tratí - parních lokomotiv řady 423.0 a motorových vozů M131.1 nasazovány na některé dvojice osobních vlaků do Hlučína z Opavy opět motorové vozy M262.0 s přívěsnými vozy Balm (později řada Bix), jsou nasazovány na celkem 4 dvojice osobních vlaků. Pět dvojic osobních vlaků zůstává stále doménou parních lokomotiv řady 423.0 se soupravou osobních vozů Be/Bi případně vozů Be "Rybák". Manipulační vlaky jsou vedeny v parní trakci lokomotivami 423.0. V úseku Opava - Hlučín se jedná o tři páry pravidelných Mn vlaků, na trati do Chuchelné je to již jen jeden pár nočních Mn vlaků s lokomotivou od osobního vlaku Os 3945 Opava - Chuchelná. |
 |
| Jízdní řád 1972/73 pro trať 31h. |
 |
| Jízdní řád 1972/73 pro trať 31k. |
 |
| Vlak MOs 3821 se sešitového jízdního řádu 1972/73, kdy pět párů osobních vlaků z Opavy do Hlučína zajišťovaly motorové vozy M262.0. |
 |
| Vlak Mn 8067, který přepravoval i zátěž ze sádrovcového dolu, tehdy ještě bez ucelených souprav. |
 |
| Kravaře ve Slezsku s lokomotivou T466.0198 na Mn směr Chuchelná v roce 1980. Mezi kolejí 1 a 3 stojí ještě vodní jeřáb, na opačném zhlaví stanice byl již odstraněn. (foto J. Bek) |
 |
| V roce 1984 vládl ještě na trati do Chuchelné čilý nákladní provoz. Vůz Sasz dovezl do Bolatic vápno pro zemědělce, Vtr je po vykládce uhlí, vzadu na 6. koleji probíhá nakládka řepy do vozů Vtdr. |
| V roce 1975 přicházejí do Opavy první lokomotivy řady T466.0 přímo od výrobce Turčianské strojárne z Martina. Od května do srpna jsou v Opavě zařazovány do provozu lokomotivy T466.0037, 038, 039, 045 a 048. Jako poslední dorazila do Opavy až v roce 1978 lokomotiva T466.0198. Po necelých deseti letech provozu v Opavě odchází z Opavy celá řada během září 1983, s vyjímkou T466.0037, která jako poslední z této řady lokomotiv odchází do Břeclavi až v prosinci. Příchodem lokomotiv T466.0 s parním topením odchází lokomotivy 423.0 na sešrotování. Na vlacích vedených lokomotivou na obou hlučínských tratích se pak již parní lokomotivy nikdy v pravidelném provozu neobjeví. U osobních souprav zůstávají v provozu vozy Be"Rybák", které tak díky lokomotivám řady T466.0 vydrží ještě pár let provozu a jsou nahrazeny soupravou vozů Balm s vloženým BFalm, sloužícím jako služební vůz. Od jara 1976 začínají do Opavy přicházet nové motorové vozy M152.0 z Vagónky Studénka. A hned v roce 1976 se objevují na hlučínských tratích. Většinou ještě v kombinaci se starými přípojnými vozy Blm a BDlm, protože dodávky nových přívěsných vozů Blm (Baafx) k motorovým vozům M152.0 se opožďovaly několik měsíců za dodávkami motorových vozů. Ale nakonec bylo všech 14 Blm (Baafx) v roce 1976 do Opavy dodáno. Nahradily 18 starých přívěsných vozů řad Blm, BDlm a BDFlm vyrobených v letech 1935 až 1954.. Od roku 1978 přicházejí do ostravského depa nové lokomotivy řady T466.2. Do Opavy dorazily lokomotivy T466.2 později, až v září roku 1983. Znamenaly odchod "Pielsticků", lokomotiv řady T466.0. V polovině 80. let minulého století jsou na osobních vlacích na obou hlučínských tratích turnusovány jen motorové vozy. Ale fotografie dokládají i v tomto období provoz lokomotiv T466.2 se soupravou vozy Balm a jedním BFalm. Pravděpodobně jako náhrady za soupravu s motorovými vozy. |
 |
| Jízdní řád 1984/85, v tomto jízdním řádu jsou přečíslovány všechny tratě. Trať Opava - Hlučín, nyní trať 317, dříve 31h. |
 |
| Jízdní řád 1984/85 pro trať 318, dříve před změnou 31k. |
 |
| Kravaře ve Slezsku, odjezd odpoledního Pn se sádrovcem do Opavy východu, v čele soupravy vozů řady Falls je lokomotiva T466.2225, na zavěšeném postrku druhá T466.2 |
 |
| Poklid u odpoledního MOs v podobě M152.0 v létě roku 1986 před opravovanou staniční budovou v Chuchelné. |
 |
| Rok 1990 a oslavy výročí tratě do Chuchelné opět zavedly lokomotivní řadu 423.0 na kolejiště zdejší stanice. |
 |
| V létě 1986 vjíždí do Opavy východního nádraží mezi pilíři nadjezdu bývalého zaústění tratě z Raciborze, směrem k spojovací trati Opava východ - Opava západ, osobní vlak z Hlučína. v čele T466.2 a souprav vozů Balm. |
| Začátkem nového tisíciletí dochází na hlučínských tratích k úplnému útlumu nákladní dopravy, těžba sádrovce v Kobeřicích padla na minimum, v osobní dopravě mimo občasného nasazení lokomotiv řady 714 se nic zásadního nemění. Od roku 2010 jsou na obě trati nasazovány na některé spoje motorové soupravy "Regionova", řada 814 - 914. |
 |
| Jízdní řád 2003/2004 pro trať 317. |
 |
| Jízdní řád 2003/2004 pro trať 318. |
 |
| Osobní vlak Hlučín - Opava vedený motorovým vozem řady 810, Velké Hoštice rok 2003. |
 |
| Stanice Kravaře ve Slezsku, odjezd osobního vlaku do Opavy s motorovým vozem řady 810, rok 2003. |
| Prameny: Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742 - 1960, Vilém Plaček, 2000 100 let trati Opava - Chuchelná - (Raciborz), Jaromír Hynčica, 1995 Železnice na Hlučínsku, Miroslav Pösel a kolektiv, 2013 Pamětní kniha železniční stanice Kravaře, www.badatelna.eu Kročeje ostravskou železniční historii, Leopold Grof, 1994 Železnice v Sudetech 1938 - 1945, Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer, Ludvík Losos, 2003 Slezsko přehled národostního vývoje, Leopold Peřich, 1945 Krajem za Opavicí, sborník, 1947 Hlučínsko v proměnách času, sborník 1995 Pochody smrti Opavskem, Maxmilián Trupar, 1987 jízdní řády DR z let 1939 až 1945, www.deutsches-kursbuch.de mapy, plány, výkresy, jízdní řády ze sbírky autora článku historické fotografie ze sbírky autora článku neoznačené fotografie autora článku z let 1980 až 2021 |