Autor: Beňa (michal<tecka>benicky<zavinac>quick<tecka>cz) (29.1.2008, 14:17:33)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 29.1.2008, 07:48:31)

Děkuji vám mnohokrát. O výrobě papíráků, bajek,Dačka a DFačka uvažuji také. Tedy říkáte že spíše než rychlík, byl by to osobní vlak tažený šlechtičnou, mohl by být tedy v tom složení jak jsem psal, pouze bez jídelního vozu? Jak by tedy mělo vypadat značení těchto vozů v roce 60? Děkuji.

Autor: Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (29.1.2008, 07:48:31)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Beňa (michal<tecka>benicky<zavinac>quick<tecka>cz) z 27.1.2008, 18:06:53)

Takovou soupravu bych v uvedeném období jako moc reálnou neviděl. 476.0 byly doma v Přerově a jezdily na hlavních tratích, kde byly soupravy rychlíků z velké části řazeny z novějších vozů ("papíráky", osmidveřové Bai, od roku 1957 nové vozy Da, od 1958 nové vozy ze Smíchova), starší vozy byly přesouvány na podřadnější výkony a nezřídka (vozy s dřevěnými skříněmi - tuzemská výroba před rokem 1930) na osobní vlaky. Spíše by se k takové soupravě hodila lokomotiva 475.1 a nejspíš by do ní nepatřil jídelní vůz.
Čísla Ba 3-0234, 3-0167 a Aa 1055 náleží k systému z roku 1957, přičemž první dva odpovídají označení pro osobní vlaky.
Poštovní z roku 1937 byl např. Fa 9135, služební Ringhoffer 1936 Da 7096, Královopolská (jiné podvozky) Da 7098, "grégr" ABa 2142, "pancéřák" Ba 3314 (1. série), WR 496 - 499, "grégr" Ba 3327.
K těm německým vozům mám identifikován vůz Ba 3074 jako typ C4i-36 DR a Ba 3-0103 jako AB4ü-23 DR.

Autor: Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) (27.1.2008, 21:24:52)   odpovědět
(reakce na příspěvek od LachTTan (lachttan<zavinac>volny<tecka>cz) z 26.1.2008, 15:57:25)

Pardon blbě jsem si přečetl dotaz, ale možná se to někde najde, pak dám vědět.

Autor: Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) (27.1.2008, 21:22:24)   odpovědět
(reakce na příspěvek od LachTTan (lachttan<zavinac>volny<tecka>cz) z 26.1.2008, 15:57:25)

Certlov

Autor: Beňa (michal<tecka>benicky<zavinac>quick<tecka>cz) (27.1.2008, 18:06:53)   odpovědět

Zdravím. Chci si postavit soupravu tak z roku 58-60 ve složení:
476.0 + Fa(1937/8) + Da(1936/8) + ABa(ex BCa grégr) + Ba(ex Ca-dělá roco) + Ba 3-0234(ex Ca 13,5mm)+ Ba pancéřák + WRa (ex Ara liliput) + Aa 1055 + Ba(hecht-roco) + Ba(ex Ca grégr) + Ba(Ba roco) + Ba 3-0167
Rád bych věděl zdali je taková souprava reálná a zda byste mi mohli říct jaká čísla tyto vozy mohli mít po přečíslování v roce 57. Díky moc, Beňa
P.S.: Radši pište na mejl, ať to tu nezacpeme Milanovi blbostma. Díky moc

Autor: LachTTan (lachttan<zavinac>volny<tecka>cz) (26.1.2008, 15:57:25)   odpovědět

Nevíte někdo, jak byla původně zatrolejována stanice Rybník? Zejména koncem šedesátých let, pokud se to během doby měnilo? Z mých dostupných fotografií a plánku se to nedá vyčíst. Chci postavit Lipenku. LachTTan

Autor: Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) (25.1.2008, 22:42:57)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 25.1.2008, 07:36:45)

Nazdar Ivo,
my dva přece víme, kdo za případem ŽM 11/2007 stojí, ale také je za tím nedostatečná vzdělanost zájemců o tyto věci. Absence literatury z tohoto oboru, protože ne každý je badatel, jinde takovou literaturu mají a je možnost si dané věci přečíst a dohledat. Názorný příklad jsou vozy UNESCO, denně lze předlohu vidět na vlacích,tedy současnost a stejně zmizely jako paskvil z pultu co by dup. Když vyjde kniha nebo třeba model s popisem ČSD, hned se najde plno šťourů, kteří nikdy nic v oboru nepodnikli a mají připomínek jak holič o sobotě.Přitom třeba zrovna vozy UNESCO opravdu, tak jak být slibuje RailTop. Ale dost už, je to v lidech na obou stranách pultu. Tady by každý chtěl vše co nejlevněji a rádo se zapomíná, že zrovna modelová železnice i v okolních zemích není koníčkem chudých. Druhá věc je cenová politika většiny našich prodejců, já už jsem u nás v kamenném obchodě nekoupil model několik let a důvod je na snadě, v Rakousku a Německu jsou modely v krámě levnější. Jindra

Autor: Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) (25.1.2008, 21:49:38)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 25.1.2008, 07:36:45)

Nazdar Ivo,
my dva přece víme, kdo za případem ŽM 11/2007 stojí, ale také je za tím nedostatečná vzdělanost zájemců o tyto věci. Absence literatury z tohoto oboru, protože ne každý je badatel, jinde takovou literaturu mají a je možnost si dané věci přečíst a dohledat. Názorný příklad jsou vozy UNESCO, denně lze předlohu vidět na vlacích,tedy současnost a stejně zmizely jako paskvil z pultu co by dup. Když vyjde kniha nebo třeba model s popisem ČSD, hned se najde plno šťourů, kteří nikdy nic v oboru nepodnikli a mají připomínek jak holič o sobotě.Přitom třeba zrovna vozy UNESCO opravdu, tak jak být slibuje RailTop. Ale dost už, je to v lidech na obou stranách pultu. Tady by každý chtěl vše co nejlevněji a rádo se zapomíná, že zrovna modelová železnice i v okolních zemích není koníčkem chudých. Druhá věc je cenová politika většiny našich prodejců, já už jsem u nás v kamenném obchodě nekoupil model několik let a důvod je na snadě, v Rakousku a Německu jsou modely v krámě levnější. Jindra

Autor: Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (25.1.2008, 07:36:45)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) z 23.1.2008, 21:53:03)

Ono to taky souvisí s obecným povědomím o tom, co vlastně u nás kdy vůbec jezdilo, nemluvě o znalostech některých věcí, jako třeba provedení a rozmístění nápisů na vozidlechv různých obdobích ("epochách"), což je např. na rozdíl od přepočítávání rozměrů vidět na modelu už na první pohled z dálky. A to o tom povědomí platí jak o mnohých zákaznících, tak i o některých výrobcích a prodejcích (proč bych to neměl prodávat, když to jde na odbyt?). Např. v těchto dnech se mi dostal do ruky Železniční magazín 11/2007, kde jsou mezi novinkami na trhu dva ex německé vozy ČSD se smyšlenými čísly, která neodpovídají žádnému ze systémů ČSD...

Autor: Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) (23.1.2008, 21:53:03)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 23.1.2008, 17:13:34)

Minulou neděli jsem si něco slíbil, možná i pod vlivem rodinné události, kterou byl příchod první vnučky v ten den na svět, že už nikdy více. Takže naposledy, možná by nebylo na škodu některým, "taky zájemcům" o železnici a modelovou zvláště, být někdy muškou a poslouchat po skončené burze prodejce jak smýšlejí o svých některých zákaznících. Nechci být neslušný, tyto stránky si to nezaslouží, ale mnohdy bývá řeč o jisté části mužského těla, že kdyby na něm bylo ČSD a rudá hvězda, tak se prodá. Bohužel tento přístup, který vyvolala moje reakce na dotaz, podle mého názor nemá hodnotu a lépe se k němu nevyjadřovat a raději zde debatovat o smysluplných problémech, když správce stránek dal takovou příležitost a prostor o kterých se nám před nedávnou dobou vůbec nesnilo. Bek

Autor: Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (23.1.2008, 17:13:34)   odpovědět
(reakce na příspěvek od schuller (jschuler<zavinac>email<tecka>cz) z 22.1.2008, 13:10:19)

Míra tolerancí odchylek od modelové věrnosti je subjektivní záležitostí každého modeláře či sběratele a vymezení hranice "toto ještě ano/toto už ne" je problematické a může se lišit i u téhož člověka případ od případu. Proto dle mého názoru pro porovnání model/skutečnost mohou objektivní fakta (např. celková délka modelu se proti přepočtu liší o tolik, průměr kol o tolik) sloužit jen jako jedno z vodítek k rozhodování. Ten, kdo potřebuje model k provozu na kolejišti, asi ve většině případů (obzvlášť tam, kde ani moc nejde se na model nedá dívat zblízka) dá přednost spíše dobrým jízdním vlastnostem i za cenu určitých vzhledových či rozměrových odchylek od reálu, zatímco do vitriny má význam věrné provedení do všech detailů, kvalitní povrchová úprava atd. a jízdní vlastnosti, tažná síla atd. hrají roli podřadnou.

Autor: schuller (jschuler<zavinac>email<tecka>cz) (22.1.2008, 13:10:19)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Danny z 6.1.2008, 21:03:34)

Dávám ve všem za pravdu panu Bekovi. Nelze si jen tak z plezíru stavět vlastní modely bez originálu, to už není model, ale originál čehosi, co ve skutečnosti na železnici neexistovalo a to nepatří do železniční modelařiny, ale někam jinam. Zdavím

Autor: Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) (13.1.2008, 22:06:34)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Danny z 11.1.2008, 22:07:25)

Lelíček taky říkal, že je imitace a ne Fernando král.Velké procento debat na železniční témata, modelovou železnici nevyjímaje, jsou nic neřešící tlachy, mnohdy o ničem a bez znalostí věci a je lépe se jich neúčastnit. Budu se toho držet. S pozdravem Bek

Autor: Petr Hrudička (hrudicka<zavinac>m-zone<tecka>cz) (12.1.2008, 20:13:14)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Pavel S. z 30.12.2007, 18:56:30)

Mám nějaké údaje ze Studénky. Snažím se z toho vytvořit pokud možno kompletní seznam výroby, ale zdaleka nejsem u konce. Pokud by ale šlo o nějaká konkrétní výrobní čísla, pošlete je a já se pokusím něco k nim dohledat.

Autor: Danny (11.1.2008, 22:07:25)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) z 7.1.2008, 22:55:01)

Pane Beku,
minil jsem to jen jako podnet k uvaze, ne jako cestu k dokonalemu modelu 524.1(13).
Ohledne me poznamky na tema T20 vs kastle 524.13 - Nevim, nakolik dotycny tazatel trva na milimetrove presnosti, ale udelat kastli je, i pres nemale prodlouzeni masiny jedna z moznosti, jak si relativne levne, a bez rizika totalniho zniceni modelu, poridit na ceske kolejiste ceskou masinu, pokud se nekdo neciti na totalni novostavbu. Bude to mit sve mouchy, ale porad lepsi, nez dratem do voka .-)

Autor: V.Báňa (mtbbus_volny<tecka>cz) (7.1.2008, 23:41:14)   odpovědět

Dobrý den,

byli jsme osloveni modelarem Martinem K. z Britanie, o planek stanice Opava pred r. 1938. Bohuzel nic takoveho nemam, nevlastní někdo takový plánek, cca z této doby či podobného data. Plánek stanice v XLS, cca z přelomu tisicileti mám.
Děkuji V.B.

Autor: Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) (7.1.2008, 22:55:01)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Danny z 6.1.2008, 21:03:34)

Je ve velikosti H0, tedy v M 1:87, rozdíl 17,24 mm(M 1:1 1 500 mm) na celkovém rozvoru mezi BR 95.0 a 524.13 hnidopišstvím? Ale to je věc náhledu na věc. Rozdíl v M 1:1 mezi 534.03 a např. 57.10-35 je na rozvoru spřažených náprav 240 mm, to je prosím, bez přihlédnutí k mírám okolků, v H0 zanedbatelných 2,75mm a kremák nevyhlíží špatně. Myslím že můj názor není puristický, ale vše by mělo mít své meze. Modelářství je také o kochání se výsledkem své práce.Spíše bych doporučoval vycházet z modelů BR 57, 58 od ROCO nebo BR 94 od Fleischmanna. S pozdravem Bek

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (7.1.2008, 07:39:50)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Pavel S. z 30.12.2007, 18:56:30)

Velmi těžko. Nejlíp asi v Popradu, kde vagonka stále pracuje; kontakt tam ovšem žádný nemám. Výrobní seznam Tatry Smíchov se ztratil v rámci stěhování a organizačních změn; ve VÚKV měli fotokopii seznamu objednávek zhruba do 2. svět. války, ale není vyloučeno, že je to v materiálech, které z VÚKV přebíralo NTM. A šáf muzea ve Studénce se sám před časem pídil po výrobních číslech, protože jim prý evidence shořela při jednom z požárů, které továrnu postihly.
Pokud někdo z této oblasti ví o zdrojích informací, taky bych měl zájem...

Autor: Danny (6.1.2008, 21:03:34)   odpovědět

Sculler: Pokud nejste hnidopich, možná by stálo za úvahu dodělat na BR95 kastli imitující 524.1, či spíše 524.13

Autor: Jindra Bek (j<tecka>bek<zavinac>centrum<tecka>cz) (5.1.2008, 16:27:49)   odpovědět

Milane, v odkazech, v horní části, Časopisy, máte jako poslední uvedeno nakladatelství Kant s r.o.. jejich stránky jsou mrtvé, protože je pohltila Corona s r.o.Možná by bylo na místě zařadit Coronu a také bittnerovský Gradis Bohemia. Jindra

Novějších 20 příspěvků Předchozích 20 příspěvků
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 |

Verze: 0.1.7 (beta3)
© jub 2002