Autor: ondreix (ondrej007<zavinac>centru<tecka>sk) (9.10.2006, 19:07:33)   odpovědět

Nema nekdo nakres neakych motorovych rusnov nebo motorovych voznu muze byt aj foto kabiny.
dik

Autor: Laďas (p<tecka>e<tecka>r<tecka>a<tecka>k<zavinac>seznam<tecka>cz) (18.8.2006, 13:53:50)   odpovědět

Měl by někdo z přítomných zájem o podrobně a precizně zpracované plány (celkem 20 výkresů) na stavbu funkčního modelu parní lokomotivy v měřítku 1:11? Celková délka modelu včetně tendru je 1550mm. Bližší info na telefonu nebo emailem.

Autor: Tax (xtrain<zavinac>chello<tecka>sk) (16.8.2006, 17:41:56)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Petr Hrudička (hrudicka<zavinac>m-zone<tecka>cz) z 15.8.2006, 21:31:01)

Díky za infošku. Keby sa Vám podarilo oskenovať tú fotku a poslať mailom, budem velice potešený.

Autor: Petr Hrudička (hrudicka<zavinac>m-zone<tecka>cz) (15.8.2006, 21:31:01)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Tax (xtrain<zavinac>webpark<tecka>sk) z 6.8.2006, 16:24:55)

Mám fotku vozu WLAB s logem Čedoku, není ale o moc zřetelnější než foto WR v Parostroji. Lze z ní ale vydedukovat, že v horní části znaku není okřídlené kolo, ale symbol Čedoku - letící čáp na heraldickém štítu (tento znak užívá Čedok bez velkých změn od 20. let až dodneška). Po stranách štítu jsou doplněna křídla a pod ním nážev společnosti v typickém "čedokovském" tvaru písma. Celé je to v rámečku tvaru ležaté elipsy. Tloušťka čáry rámečku je proměnlivá - po stranách nejtenčí, nahoře a dole silnější.

Autor: Igor (13.8.2006, 18:02:20)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Karel A. F. z 8.8.2006, 20:54:28)

Díky, zkusím to prověřit.

Autor: Karel A. F. (8.8.2006, 20:54:28)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Igor (izahradka<zavinac>atlas<tecka>cz) z 20.7.2006, 14:24:57)

Plánek lokomotivy 108.01 kkStB = 275.001 ČSD byl otištěn v rakouském časopise Eisenbahn v únoru 1971. Časopis by měli mít v STK v pražském Klementinu.

Autor: Tax (xtrain<zavinac>webpark<tecka>sk) (6.8.2006, 16:24:55)   odpovědět

Staviam model vagónov WR a WLAB z produkcie NDR 1958 pre MSTS. Na jedinej fotke, ktorá koluje po svete a je zverejnená aj tu na stránke s os. vozmi ( http://www.parostroj.net/katalog/ov/images/fotografie/WR_407.jpg ) je logo Čedok s akýmsi okrídleným kolom - nenájde sa u niekoho fotografia alebo obrázok tohoto loga ? Bez neho bude model len nejakou neúplnou polofikciou.
WR 1958

Ďakujem

Autor: Honza (Brejlovec<tecka>ctyrka<zavinac>seznam<tecka>cz) (31.7.2006, 15:22:48)   odpovědět

Prosim o pomoc.Začal sem se zajímat o chladírenské vozy La (Laz) 1951 Tatra Smíchov bylo jich vyrobeno 24 a na boku měli nápis Československé Mrazírny a jezdily v Litoměřicích.chtěl bych požádat o nějaké fotky a klidně i výkresy mohou bít.Hodlám tento vůz udělat v TT jako malosériovku.Mockrát děkuji

Autor: Honza (Brejlovec<tecka>ctyka<zavinac>seznam<tecka>cz) (31.7.2006, 15:18:46)   odpovědět

Zdenek:Mno taky stavím model Brejlovce v TT a záleží jakého brejlovce stavíte.Ten problém je opravdu problém pač tam sou dva plechy na pantech a nebo tam je mřížka.zatim jak sem tak zkoumal tak plechy sem viděl na 754 a mřížky na 753-750.

Autor: Mcx (23.7.2006, 13:43:20)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Zdenek (zdenek<tecka>poustevnik<zavinac>volny<tecka>cz) z 22.7.2006, 23:16:01)

Tak jak již bylo někde řečeno - jedná se o úpravy prováděné v depech spíše v posledních desetiletích. V dřívějších dobách a přímo z ČKD, nevím, že by tam něco bylo.

Autor: Zdenek (zdenek<tecka>poustevnik<zavinac>volny<tecka>cz) (22.7.2006, 23:16:01)   odpovědět

Ahoj vsem,

panove pri stavbe dalsiho Brejlovce jsem narazil na problem. Cirou nahodou nevite nekdo, jak jsou udelane kryty vetraku na Brejlovci?

Jestli je to jen plech s panty na trubce, nebo je to na traverze.

Vsem za dobrou radu moc dekuju.

Usmejme se na ten svet a masinky pojedou lepe.

Ahoj Zdenek Poustevnik

Autor: Igor (izahradka<zavinac>atlas<tecka>cz) (20.7.2006, 14:24:57)   odpovědět

Nevíte, kde bych mohl sehnat fotky nebo ještě lépe plánek (alespoň typový) lokomotivy řady ČSD 275 (nohatá) ?

dík

Autor: LachTTan (lachttan<zavinac>volny<tecka>cz) (4.7.2006, 17:47:53)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 23.5.2006, 07:28:52)

Ony ty německé cisterny u nás skutečně v hojném počtu jezdili. Ostatně, již před válkou byla většina vagonek propojena s německým kapitálem. A vyrábela mj. i dle německých normálií. Proto taky i dvounápravová cistrna od TILLIGa s popisem ČSD Ch.Z Litvínov není až takový výmysl, uvědomíme-li si, že právě litvínovskou chemičku založili němci v 38. a jistě tam po válce dlouho zůstalo mnoho věcí německého původu. Pokud byla jen někde na vlečce, mohla zůstat i dlouho po válce.
LachTTan

Autor: Dušan Bálek (d<tecka>balek<zavinac>quick<tecka>cz) (3.7.2006, 08:15:35)   odpovědět

Dobrý den všem, chtěl bych se zeptat, jestli existoval nějaký předpis pro zbarvení nákladních vozů 50. a 60. let. Děkuji

Autor: olle sundström (m<tecka>sundstrom<zavinac>comhem<tecka>se) (3.6.2006, 20:49:44)   odpovědět

I am very interested in railway modelling and try to find interesting objects to construct. Further, I am frequently visiting the Parostroj goods wagon department where I have found two goods wagons that I would like to build:

o the 200 hl tank wagon type R with double link suspension built by Vagonka Studenka
My desire is to get a photo of the car and to know the number(s) of the(se) car(s)
and building year.
o the flat car type Ptdo, built by Vagonka Studenka. Same wishes as for the
above car.

I am of course prepared to pay for copying costs etc. I also understand German.

Thanks in advance
Olle Sundström
Bergmästaregatan 18B
S-791 30 FALUN/SWEDEN

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (1.6.2006, 07:31:56)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Danny z 31.5.2006, 19:23:14)

Já jsem tím chtěl vyjádřit, že kromě zcela rozdílné délky měl ten rám kotlových vozů odlišně řešené podélníky.
Ano, pokud vím, na jednotném spodku byly i hliníkové kotle.

Autor: Danny (31.5.2006, 19:23:14)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 31.5.2006, 07:34:47)

Pane Maheli,

jeste jednou dekuji, jinak - aby nedoslo k mylce - mozna jsem se spatne vyjadril, temi "postranicemi vyvedenymi na uroven pomyslne poprsnice" jsem mel na mysli o neco vys vyvedene "jazyky" toho ramu, jinak ten inkriminovany vagon byl velmi podobny tem ostatnim z povalecne jednotne rady. Mohlo by byt mozne vysvetleni odlisneho ulozeni kotle to, ze byl z hliniku? Mam pocit, ze jsem cetl, ze neketere vozy byly dodany s hlinikovym kotlem...

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (31.5.2006, 07:34:47)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Danny (dan_kramek<zavinac>post<tecka>cz) z 30.5.2006, 12:03:56)

Nákladní vozy nepatří k mým úplně silným stránkám, nicméně:
1) o poválečných kotlových vozech bylo několik poměrně podrobných článků ve starém Železničáři, snad někdy v 80. letech (přesnější údaje v hlavě nenosím)
2) Kotlové vozy jednotné poválečné typové řady měly upravený rám, který plynule přecházel do podstavců kotle. Měly rozvor 4,5 m, zatímco Vtr a Ztr 6 m.
3) Nedokážu potvrdit, že rám byl zcela shodný do všech nejmenších detailů, nicméně byl konstruován jako jednotný pro obě tyto řady a také se použil pro služební vozy Ds (dnes Da-k) z let 1948 - 1957
Popisovaný typ vozu na kyseliny s pevnými bočními stěnami mi není znám, ale netvrdím, že znám všechno. Na některé kyseliny se používaly (a možná ještě ojediněle jsou v provozu) nádobové vozy, kde kyselina byla plněna ne do kotle, ale do soustavy relativně malých nádob (cca 1 kubík) upevněných v rámové konstrukci. Starší verze s kameninovými nádobami je známa např. z modelářské produkce, ale na podobném principu existovaly i čtyřnápravové vozy poválečné výroby.

Autor: Danny (dan_kramek<zavinac>post<tecka>cz) (30.5.2006, 12:03:56)   odpovědět

Pane Maheli,

Dekuji za osvetleni, jeste si dovolim dotaz ke kotlovym vozum CS konstrukce...

Ve zdejsim katalogu jsem zaznamenal dve velmi podobne (povalecne) konstrukce, jedna pro mineralni oleje, druha pro kys. sirovou s mensim tankem. Dale si pamatuji vuz na kyselinu s podobnym ramem, jehoz postranice byly vyvedeny hodne vysoko, skoro az na uroven pomyslne poprsnice kotle.
1. Kde by se dalo nalezt vice podkladu ohledne kotlovych vozu CSD povalecne konstrukce?
2. Mely tyto vozy R delku ramu ci rozvor shodny s vozy Ztr/Zsr?
3. Mely Zsr/Ztr shodny ram s radou Vtr?

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (30.5.2006, 07:34:29)   odpovědět
(reakce na příspěvek od HonzaZ (honza<zavinac>halo<tecka>cz) z 29.5.2006, 19:22:03)

Tendr a kotlový vůz měla přinejmenším rozdílnou délku nádrže, zcela jinak řešené čelní partie atd. Pokud vím, hlavní ideou těchto konstrukcí byla maximální úspora materiálu tím, že odpadl klasický nosný rám...

Rychlost pro jízdu tendrem vpřed u německé řady 52 souvisí s tím, že má odlišně řešeno spřahovací zařízení mezi lokomotivou a tendrem a nemá přímý vztah ke konstrukci tendru jako takového.

Novějších 20 příspěvků Předchozích 20 příspěvků
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 |

Verze: 0.1.7 (beta3)
© jub 2002