Autor: Qěcy (jenicek<tecka>vypravci<zavinac>seznam<tecka>cz) (7.1.2007, 07:18:48)   odpovědět

Kolik už jezdí přestaveb Roos? A kde jezdí?

Autor: Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) (7.12.2006, 07:49:23)   odpovědět

Kontejnery ISO se u nás začaly vídat zhruba od konce 60. let - nejspíš by se k tomu něco přesnějšího dalo najít v dobovém tisku (např. Železničář v novinové podobě z let 1967 - 1968), protože to tehdy byla převratná záležitost.
Co se týče modelů německých vozů - kořistních vozů různých typů se tu vyskytovalo poměrně hodně, a tak co se týče typů, většina modelů má opravdu reálný základ. Daleko horší to ale je s konkrétním provedením nátěrů a nápisů, od úplné fantazie (viz ten vůz Bam, ale ve výmyslech není osamocený) až po modely poměrně věrné (většina provedení ze 40. let, ale k nim se těžko vybírá vhodné hnací vozidlo...). Poslední modely Roco mají nápisy z konce 50. let v provedení, jaké se tehdy aplikovalo na úplně nových vozech; nemám v ruce fotografii nebo jiný doklad, že by se v takové podobě nápisy vyskytly na starších vozech - z dochovaných snímků jiných vozů vyplývá, že ještě v polovině 60. let (kdy už pro nápisy platila zase jiná pravidla) se jich nemálo vyskytovalo s odlišnou, starší variantou nápisů...
Podle nových výzkumů se na našem území snad asi dva přípojné vozy k motorovým vozům M 140.3 vyskytly, zatím však jsou známa jen jejich německá čísla a není vyloučeno, že byly brzy vráceny do Německa.

Autor: LachTTan (lachttan<zavinac>volny<tecka>cz) (5.12.2006, 15:17:05)   odpovědět

Zajímá mne, kdy u nás začaly jezdit ISO kontejnery. A to jak pouze tranzity, tak i ČSD?

Autor: LubošC (5.12.2006, 09:38:01)   odpovědět

Prosím, měl bych dva dotazy:
1.) Byly u nás zaznamenány, případně je doloženo použití originálních přípojných vozů ke kořistním motorovým vozům řady M 140.3-MANKA, nebo tyto motorové vozy jezdily pouze s našimi přípojnými vozy? Případně, pokud se u nás vyskytly, kolik jich bylo?
2.) V těchto dnech se v modelářských prodejnách objevily 3 osobní vozy+1 služební vůz firmy ROCO v popise ČSD-vůz 1.třídy, vůz 2.třídy, vůz1./2. třídy, služební Da-původně to jsou vozy německé konstrukce. Prosím, opravdu tyto modely odpovídají skutečnosti, a u nás coby kořistní existovaly v daném označení, nebo se jedná pouze o německé vozy potištěné coby vozy ČSD bez reálného podkladu?
Stejný typ vozu se prodává za ne zrovna nízkou cenu rovněž v kombinaci barev tmavě červená/krémová pod označením ČSD-řada Bam, což mi připadá jako naprostý výmysl. Nikde jsem o tomto typu vozu nenašel ani zmínku.
Prosím, pokud někdo víte nějaké podrobnosti, napište-protože jestli má smysl si ony 4 vozy zakoupit jako skutečné modely našich kořistních vozů nebo se jedná pouze o přemalovánky. Díky za odpovědi!

Autor: statistik (michal<tecka>kozuk<zavinac>cmks<tecka>cz) (17.10.2006, 11:23:19)   odpovědět

Ad Danny, p. Mahel z dřívějška:
Vmísím se do diskuze: na jednotném spodku byly skutečně montovány i kotle z ALU slitin. Rozdíl od těch, co jsou ve zdejším katalogu, je ten, že stojiny pro kotel (to je ten kus podélníku, na kterém je nádoba uložena), jsou výrazně protažené do výšky a nejsou tak vytvarované, jako u vozů s ocelovými nádobami (viz zdejší katalog). Dále: kotel je uložen tak, že lišta na něm navařená je jen jedna (a ne dvě krátké) a obvykle po celé délce kotle a oproti ocelovým nádobám je jakoby víš při pohledu z boku, než je obvyklé. Shodné řešení je u čtyřosých vozů s ALU kotlem.

Takže to protažení (lžíce), co mají maďarské hliníkáče, u těchto vozů nebylo. Je to ale řešení, které se často uplatňuje i u vozů s ocelovým kotlem (hlavně u čtyřosých), takže na základě toho bych neusuzoval, že Vámi zkoumaný vůz musí mít nutně hliníkový kotel. Jinak PTPŽ předpisují, aby u vozů, které mají hliníkový kotel, byl na tomto uveden nápis "Hliníkový kotel".

Ke katalogu: já už panu Čenohorskému slibuju delší dobu, že cisterny, které jsou má parketa, zpracuju a do katalogu doplním. Momentálně ale mám asi 30 katalogových karet pro čtyřosé vozy; na jednotné spodky (moje krevní skupina) zatím nespěchám, protože raději seženu více podkladů, aby to nebylo odfláknuté. Pokud by byl zájem o fotku nějakého hliníkáče, klidně se ozvěte.

Autor: ondreix (ondrej007<zavinac>centru<tecka>sk) (9.10.2006, 19:07:33)   odpovědět

Nema nekdo nakres neakych motorovych rusnov nebo motorovych voznu muze byt aj foto kabiny.
dik

Autor: Laďas (p<tecka>e<tecka>r<tecka>a<tecka>k<zavinac>seznam<tecka>cz) (18.8.2006, 13:53:50)   odpovědět

Měl by někdo z přítomných zájem o podrobně a precizně zpracované plány (celkem 20 výkresů) na stavbu funkčního modelu parní lokomotivy v měřítku 1:11? Celková délka modelu včetně tendru je 1550mm. Bližší info na telefonu nebo emailem.

Autor: Tax (xtrain<zavinac>chello<tecka>sk) (16.8.2006, 17:41:56)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Petr Hrudička (hrudicka<zavinac>m-zone<tecka>cz) z 15.8.2006, 21:31:01)

Díky za infošku. Keby sa Vám podarilo oskenovať tú fotku a poslať mailom, budem velice potešený.

Autor: Petr Hrudička (hrudicka<zavinac>m-zone<tecka>cz) (15.8.2006, 21:31:01)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Tax (xtrain<zavinac>webpark<tecka>sk) z 6.8.2006, 16:24:55)

Mám fotku vozu WLAB s logem Čedoku, není ale o moc zřetelnější než foto WR v Parostroji. Lze z ní ale vydedukovat, že v horní části znaku není okřídlené kolo, ale symbol Čedoku - letící čáp na heraldickém štítu (tento znak užívá Čedok bez velkých změn od 20. let až dodneška). Po stranách štítu jsou doplněna křídla a pod ním nážev společnosti v typickém "čedokovském" tvaru písma. Celé je to v rámečku tvaru ležaté elipsy. Tloušťka čáry rámečku je proměnlivá - po stranách nejtenčí, nahoře a dole silnější.

Autor: Igor (13.8.2006, 18:02:20)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Karel A. F. z 8.8.2006, 20:54:28)

Díky, zkusím to prověřit.

Autor: Karel A. F. (8.8.2006, 20:54:28)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Igor (izahradka<zavinac>atlas<tecka>cz) z 20.7.2006, 14:24:57)

Plánek lokomotivy 108.01 kkStB = 275.001 ČSD byl otištěn v rakouském časopise Eisenbahn v únoru 1971. Časopis by měli mít v STK v pražském Klementinu.

Autor: Tax (xtrain<zavinac>webpark<tecka>sk) (6.8.2006, 16:24:55)   odpovědět

Staviam model vagónov WR a WLAB z produkcie NDR 1958 pre MSTS. Na jedinej fotke, ktorá koluje po svete a je zverejnená aj tu na stránke s os. vozmi ( http://www.parostroj.net/katalog/ov/images/fotografie/WR_407.jpg ) je logo Čedok s akýmsi okrídleným kolom - nenájde sa u niekoho fotografia alebo obrázok tohoto loga ? Bez neho bude model len nejakou neúplnou polofikciou.
WR 1958

Ďakujem

Autor: Honza (Brejlovec<tecka>ctyrka<zavinac>seznam<tecka>cz) (31.7.2006, 15:22:48)   odpovědět

Prosim o pomoc.Začal sem se zajímat o chladírenské vozy La (Laz) 1951 Tatra Smíchov bylo jich vyrobeno 24 a na boku měli nápis Československé Mrazírny a jezdily v Litoměřicích.chtěl bych požádat o nějaké fotky a klidně i výkresy mohou bít.Hodlám tento vůz udělat v TT jako malosériovku.Mockrát děkuji

Autor: Honza (Brejlovec<tecka>ctyka<zavinac>seznam<tecka>cz) (31.7.2006, 15:18:46)   odpovědět

Zdenek:Mno taky stavím model Brejlovce v TT a záleží jakého brejlovce stavíte.Ten problém je opravdu problém pač tam sou dva plechy na pantech a nebo tam je mřížka.zatim jak sem tak zkoumal tak plechy sem viděl na 754 a mřížky na 753-750.

Autor: Mcx (23.7.2006, 13:43:20)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Zdenek (zdenek<tecka>poustevnik<zavinac>volny<tecka>cz) z 22.7.2006, 23:16:01)

Tak jak již bylo někde řečeno - jedná se o úpravy prováděné v depech spíše v posledních desetiletích. V dřívějších dobách a přímo z ČKD, nevím, že by tam něco bylo.

Autor: Zdenek (zdenek<tecka>poustevnik<zavinac>volny<tecka>cz) (22.7.2006, 23:16:01)   odpovědět

Ahoj vsem,

panove pri stavbe dalsiho Brejlovce jsem narazil na problem. Cirou nahodou nevite nekdo, jak jsou udelane kryty vetraku na Brejlovci?

Jestli je to jen plech s panty na trubce, nebo je to na traverze.

Vsem za dobrou radu moc dekuju.

Usmejme se na ten svet a masinky pojedou lepe.

Ahoj Zdenek Poustevnik

Autor: Igor (izahradka<zavinac>atlas<tecka>cz) (20.7.2006, 14:24:57)   odpovědět

Nevíte, kde bych mohl sehnat fotky nebo ještě lépe plánek (alespoň typový) lokomotivy řady ČSD 275 (nohatá) ?

dík

Autor: LachTTan (lachttan<zavinac>volny<tecka>cz) (4.7.2006, 17:47:53)   odpovědět
(reakce na příspěvek od Ivo Mahel (imahel<zavinac>koop<tecka>cz) z 23.5.2006, 07:28:52)

Ony ty německé cisterny u nás skutečně v hojném počtu jezdili. Ostatně, již před válkou byla většina vagonek propojena s německým kapitálem. A vyrábela mj. i dle německých normálií. Proto taky i dvounápravová cistrna od TILLIGa s popisem ČSD Ch.Z Litvínov není až takový výmysl, uvědomíme-li si, že právě litvínovskou chemičku založili němci v 38. a jistě tam po válce dlouho zůstalo mnoho věcí německého původu. Pokud byla jen někde na vlečce, mohla zůstat i dlouho po válce.
LachTTan

Autor: Dušan Bálek (d<tecka>balek<zavinac>quick<tecka>cz) (3.7.2006, 08:15:35)   odpovědět

Dobrý den všem, chtěl bych se zeptat, jestli existoval nějaký předpis pro zbarvení nákladních vozů 50. a 60. let. Děkuji

Autor: olle sundström (m<tecka>sundstrom<zavinac>comhem<tecka>se) (3.6.2006, 20:49:44)   odpovědět

I am very interested in railway modelling and try to find interesting objects to construct. Further, I am frequently visiting the Parostroj goods wagon department where I have found two goods wagons that I would like to build:

o the 200 hl tank wagon type R with double link suspension built by Vagonka Studenka
My desire is to get a photo of the car and to know the number(s) of the(se) car(s)
and building year.
o the flat car type Ptdo, built by Vagonka Studenka. Same wishes as for the
above car.

I am of course prepared to pay for copying costs etc. I also understand German.

Thanks in advance
Olle Sundström
Bergmästaregatan 18B
S-791 30 FALUN/SWEDEN

Novějších 20 příspěvků Předchozích 20 příspěvků
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 |

Verze: 0.1.7 (beta3)
© jub 2002